V minulém článku jsem vzpomínala na to, jak jsem slavila Velikonoce v dětství. Tento následující článek bude zaměřen na to, jak trávím Velikonoce v dospělosti.
Přístup k velikonoční výzdobě? Jednoduše a prakticky!
V minulých letech, jako dospělá, jsem Velikonoce příliš neřešila. Vzhledem k tomu, že jsem kreativní osoba, vždy jsem měla nějakou velikonoční výzdobu, ale spíš takovou, která je snadná na údržbu, rychle se vytáhne krabice, kde je celý rok uložená, umyje od prachu, který na ní během dní, kdy plnila svůj účel, ulpěl a následně rychle se schová. Podobný průběh měly moje Velikonoce i několik přechozích let.
Velikonoční výzdobu jsem si vzpomněla mnohdy udělat opravdu pár dní před Velikonočním pondělím a potom jsem ji nechala několik dní po Velikonočním pondělí, abych si pohled na ni dostatečně vychutnala a užila. Nebyla výjimka, že jsem v období Velikonoc, zvláště o Velikonočním pondělí, byla jinde, než doma.
Lze tedy říci, že tradici z oblasti velikonoční výzdoby jsem ctila v nějaké podobě před lety, v blízké minulosti a ctím i letos.
Přínos Velikonoc, aneb nové tradice
V průběhu času jsem necítila potřebu Velikonoce slavit. Moje maminka ale každý rok peče velikonočního beránka (krásného a chutného), ve staré kameninové formě, kterou máme ještě po naší prababičce. Při tvorbě beránku vychází z receptu, který před lety někde objevila, osvědčil se a drží se jej dodnes a výsledek se vždy setkává s úspěchem po všech stránkách. Beránek od mojí maminky vždy chutná celé rodině, ale dlouho nám nevydrží.
Přiznávám, že jsem vždy před velikonočními svátky byla ráda, že jsou Velikonoce, protože bude volno a Velikonoční pondělí jsem brala jako ideální příležitost k tomu jet na výlet a poznávat blízké či vzdálenější okolí bydliště. Obvykle posledních pár let jsem na tento výlet brala maminku, která se ráda přidala ke mně.
Velikonoce 2020 jsem ani nějak neprožívala kromě větší výzdoby, kterou jsem koupila (věděla jsem, že budu doma), protože jsem dokončovala studium vysoké školy.
Letošní velikonoční výzdoba
Letos před Velikonocemi jsem měla více času (relativně) a chtěla jsem se velikonoční výzdobě více pověnovat a zakomponovat do ní tradiční prvky, které mám již léta, ty s tradicí, které jsem dostala, ale i ty, které jsem v předchozích letech koupila. Kdo mě zná, ví, jak miluji Vánoce, takže pokud očekáváte, že budu mít výzdobu jak na Vánoce, tak minimálně letos ještě určitě ne, možná v dalších letech. Všechno se vyvíjí a člověk nikdy neví.
Vánoce miluji a na Velikonocích se mi líbí jen ta pestrá, barevná výzdoba a možnost vyrazit někam na výlet. Respektuji ale, když se někdo rozhodne dodržovat veškeré velikonoční zvyky a tradice, které chce on, případně si je převzal ze své rodiny. Vše se vyvíjí a je možné, že se vrátím k většímu rozsahu oslav Velikonoc.
Jak to tak na jaře bývá, uklízeli jsme větve z vrby a tak mě zaujaly, že jsem se rozhodla, že je zakomponuji do letošní velikonoční výzdoby, protože nejen, že jsem netušila, kam vyrazím na výlet v rámci okresu, zda vůbec, ale mělo být ošklivé počasí a hrozilo, že zůstanu doma, tak aby to tam bylo pěkné.
Zmíněné vrbové větve jsem umístila do vázy a po pár dnech se některé z nich zazelenaly. Na vrbové větve jsem pověsila plastová vajíčka (umělé kraslice). Původně jsem k nim chtěla přidat ještě vlastnoručně zdobené kraslice (vyfouklé obarvené a odekorované slepičí vajíčko), ale nakonec jsem se do toho nevrhla.
Pro obydlí, kde aktuálně bydlím, jsem udělala pár velikonočních instalací, využila jsem nejen zlatého zajíce vytvořeného z drátů (můj úlovek z předchozích let), ale i chlupatá kuřátka a drobná vajíčka, stejně tak keramického zajíce, kterého jsem kdysi v dětství dostala od sestřenice mého dědečka, bylo mi tehdy asi 5 let.
A pozor, hecla jsem se a rozhodla se, že upeču makronky, po druhé ve svém životě. Poprvé jsem je dělala o Vánocích 2020. Všem z mojí rodiny chutnaly a vzhled nikoho kupodivu nepohoršoval, i přestože nebyl zcela designově přívětivý.
Velikonoční pondělí 2021
A jak jsem prožila letošní Velikonoční pondělí? Pokračovala jsem ve své dospělácké tradici, tedy na Velikonoční pondělí někam vyrazit do okolí místa, kde bydlím. V letošním roce v období Velikonoc jsme v Česku mohli stejně vyrazit jen na výlet do přírody v okrese, kde bydlíme.
Bydlím nedaleko Hranic na Moravě, kde v sousedství se nachází světově známá Hranická propast, kde jsem strašně dlouho nebyla, naposledy snad, když jsem byla na střední škole a vyrazili jsme tam na školní výlet. Když už jsem se byla podívat na Hranickou propast, zavítala jsem také na proslulou Janovu vyhlídku.
Co se týká Janovy vyhlídky, byla jsem nemile překvapená, že v podstatě příchod k ní od autokempu není vůbec značen. Ale při cestě na vyhlídku jsem měla štěstí a potkala jsem nějakého cyklistu, který potvrdil moji domněnku, že jdu správným směrem a vyhlídku jsem našla bez problému.
Výhled z vyhlídky je krásný, zvláště, když člověk má štěstí na slunečné počasí, které jsem měla, ale zastihl mě tam takový vítr, že jsem se obávala, že mě odnese, nestalo se.
Zdroj všech fotografií: archiv Sandry Friebové
Zavzpomínejme společně na naše Velikonoce v dětství, porovnat vaše dětství a Velikonoce s mými můžete čtením tohoto článku.
