Dnes je Mezinárodní den přátelství. Pokud člověk žije aktivní život, mnohdy na své přátele má málo času, zvláště pokud má štěstí, má jich hodně a každý z nich se nachází v jiné části země, kde žijí nebo i v zahraničí. Není tedy snadné se pravidelně vídat, ale dnes to naštěstí usnadňují moderní informační technologie jako WhatsApp, Messenger, Skype, Google Meet, Microsoft Teams apod., což je úžasné, ale i přesto chce to vyvinout úsilí a snahu z obou stran se potkat, ať už jde o způsob setkání online či offline.
Nedávno mi jedna moje kamarádka říkala, že kdybych občas nepřidala nějakou fotku na Facebook, tak ani neví, jak vypadám, a to jsme v čilém telefonním kontaktu relativně pravidelně, kdy spolu sdílíme růžné myšlenky a probíráme nejrůznější témata, včetně těch, která aktuálně řešíme ve svém životě.
Četnost osobních setkání o přátelství nevypovídá nic
Dle svých zkušeností i z dávnější minulosti si nemyslím, že četnost osobních setkání mezi přáteli o něčem příliš nevypovídá. Vím, že například cizinci mají mnohdy tak silné vazby mezi sebou, že se nemusí vidět i několik let, ale když zjistí, že ten druhý například potřebuje pomoc, okamžitě mu přispěchají na pomoc.
Mám několik přátel od doby mého dětství a puberty a v menší míře to mám podobně. Bohužel jsem ale už za svůj život narazila na lidi, kteří vám zavolají a hrají si na přátele, říkají, jak se chtějí setkat, vy jim termín nabídnete, oni povětšinou nemůžou a sami se neozvou a termín setkání nenavrhnou a pak vám například lajkují fotky na sociálních sítích.
Setkávat se s přáteli v nějaké pravidelnosti je ale moc fajn. Někdy mi připadá, že ti, kteří jsou ode mě vzdálenější než ostatní, vidím možná častěji. Není podstatné, jak často se vídáme se svými přáteli, ale užijme si čas, když jsme v kontaktu, ať v už v tom offline či online, na maximum.
Ukaž mi svoje přátele a já ti řeknu, jaký jsi
Tuto hlášku téměř nesnáším a tvrdím, že není pravdivá. Ale poslední dobou si připouštím, že by na ní něco mohlo být pravdy, pokud se na ni podíváme z určitého úhlu pohledu. Mám poměrně velké množství přátel, kteří kouří cigarety a já tento zlozvyk vyloženě nesnáším. Dle zmíněného rčení bych musela taky být kuřačka cigaret, což skutečně nejsem.
Podívám – li se ale na moje přátele a známé v souvislosti s hláškou uvedenou výše, napadá mě jistá souvislost, všichni moji přátelé a známí jsou srdeční a pracovití lidé a totéž často říkají o mně.
Pozor na nepříjemnosti
Pomáhat je super, ale pozor, abyste neohrozili sami sebe. Měla jsem bohužel možnost si vyzkoušet, jaké to je, když pomáháte někomu zcela nevinně, kdo Vám ublížil a Vy jste se negativní energii rozhodli neplýtvat a nechat to na karmě, která se o to postará, což se již stalo a navíc se ten člověk dostal do problému a na mě následně bylo pohlíženo velmi podezřele a nikoho nezajímalo, že jsem celý život byla a jsem slušná, někdy mám pocit, že až moc.
Toto mi přijde nefér, ale život, respektive lidé občas bohužel nefér jsou. Nedávno jsem si povídala s kamarádkou a svěřila jsem se jí, že když v jedné vesnici, nedaleko místa mého bydliště, v mateřské školce, vyhazovali rozbité hračky, když jsem byla malá, byla mezi nimi i panenka, které chyběla jedna noha, panenky jsem se ujala a pojmenovala jsem ji Eva. Patřím mezi lidi, kteří raději pomohou, než aby škodili. Věřím, že negativní energie, kterou člověk někdy vyšle, mu nikdy nic dobrého nepřinese, ale pozitivní energie, přináší kladné věci, mám to vyzkoušené a jsem ráda, že to úspěšně funguje. Mějte rádi sami sebe, následně budete mít rádi své přátele.
Bojujte za své přátelství s časem
Jsme lidé, to znamená tvorové omylní. Ano mějme se rádi, vyžeňme ze svého života lidi, kteří si na přátele jen hrají, což je někdy velmi obtížné odhalit a rozloučit se s nimi, ale současně umějme rozlišovat před chybou a úmyslem. Někdy toho člověk ve svém vlastním životě má tzv. plné brejle, stydí se říct si o pomoc a není pak ideálním člověkem a společníkem.
Zavolejte jen tak svým přátelům, že je máte rádi, nečekejte, až budete něco potřebovat. Určitě je to potěší a vaše přátelství to utuží. Udělejte totéž i vůči své vzdálené rodině, protože i členové rodiny jsou přátelé.
Když je upřímnost motivací
Mám obrovské štěstí, že mám kolem sebe upřímné lidi, což je někdy nevýhoda…legrace s tou nevýhodou. Někteří moji známí si myslí, že mám kolem sebe lidi, kteří mi mažou med kolem pusu, jak se říká, ale opak je pravdou.
Moji přátelé, ti skuteční, jsou ke mně občas dost drsně upřímní, ale jsem jim za to vděčná, posunuje mě to dál v cestě stát se lepším člověkem. Tím nemyslím nějaký rádoby cíl, ale skutečný cíl, kdy se na sebe jednou, až budu velmi stará, budu moct být pyšná a nebudu se za sebe stydět.
Tímto článkem bych chtěla poděkovat za vše dobré svým přátelům a známým a říct, že dále ráda poznávám nové lidi, díky nimž získám nové impulzy a snad jim i nějaké zajímavé impulzy předám i já.
Musím přiznat, že i já jsem hodně upřímná, což také mnoha lidem tzv. nevoní. Upřímnost šetří čas nejen mě, ale i lidem v mém okolí. Mrzí mě, že v minulosti jsem byla až moc hodná, i když toho příliš nelituji, poučila jsem se. Zlá nejsem, jen jsem se naučila více si vážit skutečně blízkých lidí, které zajímám a oni mě a podle toho se snažím fungovat, ale díky tomu, že mám pracovní aktivity náročné na čas a ráda dělám věci naplno, stále mám co zlepšovat.
Jak utužujete přátelství? Podělte se s námi o doporučení.
Zdroj všech fotografií: pixabay.com
