Splnila jsem si sen, oblékla jsem uherskobrodský kroj

Než se vrhnu na sdílení zážitku z možnosti obéct si kroj, dovolím si ještě vrátit se k seriálu článků o českých muzeích, zaměřujících svoji pozornost i na módní průmysl, jehož druhá řada letos proběhla v kategorii Módní události. Původně měl mít tento seriál 10 dílů, ale dvě muzea z technických důvodů nedodala podklady a rozhodla se na konec neúčastnit tohoto seriálu. Ale to neznamená, že byste měli smutnit, protože nedostanete zajímavé informace. Tématu tradice v souvislosti s módou se rozhodně ještě budeme v různých podobách věnovat.

Letos v létě se mi splnil jeden z mých snů, a to obléct si na sebe kroj. A tak jsem si řekla, že zážitkem s nádherným z této události naváži na seriál článků, protože kroje, ale i vše co s nimi souvisí, jakož i lidé, kteří je tvoří, jsou důkazem toho, že tradice a kvalita nejsou jen něčím, co bylo v budoucnosti, ale co má a vždy bude mít smysl.

Během života si plním sny, někdy mi je plní i moji blízcí. Jedním z mých snů byla možnost obléct si kroj, až do letošního léta se mi to nepodařilo. Jako majitelka webu o módě, ekonomice a lifestyle Fashoin Industry CZ, ale i v rámci jiných svých aktivit v módním průmyslu mám přístup k zajímavým informacím v tomto průmyslu a poznávám nejrůznější úžasné lidi, za což jsem moc vděčná.

Jednoho dne se na mě usmálo štěstí a na sociální síti Facebook jsem narazila na paní Jarmilu Matyášovou, která se věnuje tvorbě krojů a jejich součástí. Když jsem si této skvělé dámě postěžovala, že jsem zatím neměla možnost obléct si kroj a označila příležitost jej obléct za sen, řekla mi, že není nic jednoduššího než přijet a vyzkoušet si jej u ní….chvíli jsem přemýšlela, zda si ze mě nedělá legraci, a když jsem zjistila, že ne, začala jsem jásat.

Když jsem letos v červenci konečně našla čas, kontaktovala jsem paní Matyášovou a vyrazila jsem za ní do Drslavic.

Jarmilu Matyášovou naleznete ve vesnici Drslavice, kde tvoří nejen kroje

Už když jedete po mostě přes Baťův kanál a blížíte se po hlavní cestě k vesničce zvané Drslavice, kde pracuje a žije Jarmila Matyášová, cítíte i přes zavřené okénko auta úžasnou energii tohoto kousku České republiky. Po několika minutách jízdy z hlavní silnice odbočíte a projíždíte přes železniční přejezd, míjíte fotbalové hřiště a ocitnete se na křižovatce, která je nedaleko od domu rodiny paní Matyášové.

Ve chvíli, kdy se ocitnete před jejich domem, najednou si uvědomíte, že vidíte moderní rodinný dům, žádný dům jako z pohádky někde na konci vesnice, což by tak asi člověk i tušil, že v takovém místě bude výrobkyně krojů žít a pracovat. Jste tedy velmi zvědaví, jak vypadá její království.

Zavoláte paní Matyášové, že jste před domem, otevřou se dveře a jakoby se na vás usmálo sluníčko, taková paní Matyášová totiž je. A už vás srdečně vítá a vede do svého království, které je moderní, ale je z něj cítit maximální respekt k historii, technologiím, kvalitním materiálům a respekt k samotnému krejčovskému řemeslu. Jarmila Matyášová je totiž dámská krejčová.

Jarmila Matyášová na sobě nikdy neměla oblečený kroj

Ano, tomuto tvrzení se ani nechce věřit, ale je to tak. Alespoň ona to říká. Jarmila Matyášová je velmi energická žena, a když vypráví o své práci, má jiskru v oku a je znát její pokora k tomu, co dělá a s čím pracuje a že má moc ráda lidi, kroje, historii, ale také samozřejmě i folklor.

Jarmila Matyášová se dostala k šití krojů přes jedno ze svých dětí, kterému kroj šila. A další šití krojů následovalo. Nutno také dodat, že paní Jarmila Matyášová přijímá součásti krojů, které jí lidé darují a posílají s tím, že je našli po svých předcích, mnohdy i s dechberoucími příběhy vážící se k historii například i tvorby daných kousků.

Obléct kroj byla pro mě radost a pocta

Obléct kroj není pouze o tom, obléct na sebe či nechat si obléct nějaký oděv s označením kroj z nějaké zeměpisné oblasti. Je to mnohem více, protože… si člověk uvědomuje hodnotu práce člověka, který jej tvořil, cítí v něm historii, řemeslo a vnímá jeho odkaz, který právě kroj zhmotňuje, je to i úcta ke tradici.

Jsem nadšená a šťastná, že jsem měla možnost obléct uherskobrodský kroj. Ještě jednou Ti tímto milá Jarko děkuji. A pro vás, návštěvníky webu mám i fotodokumentaci ze zkoušení kroje najdete ji na mém profilu na Instagramu. Ten mnou zkoušený je vhodný pro okolí Uherského Brodu a oblékají jej dívky ke svátému prvnímu přijímání a ženy k biřmování. Vy, kteří nevíte, kroje obecně se skládají z několika vrstev, jsou mezi nimi 3 bavlněné spodnice, fěrtoch a bílý vyšívaný fěrtůšek zdobený vyšívanými haraskami, dále rukávce s kordulkou a na hlavně v zapletených copech nosí slečny věneček a na nohou mají bílé silonky a decentní botičky. Svobodné dámy nosí na hlavě věneček a vdané turecký šátek. Další zajímavostí je, že pánské kroje od sebe odlišují ženaté a svobodné muže. Svobodní mají v kalhotách vyšívaný kapesník a na klobouku 2 kohoutí bílá péra, kterým se říká kosárky. Ženatí tohle mít nemohou.

Další zajímavostí bylo, že jsem ke kroji nazula v podstatě kožené baleríny, které mi na míru tvořil pan obuvník Svatopluk Hýža z Kelče, který se celý svůj pracovní život věnoval i šití krojové obuvi, tzv. krpců…nikdy nezapomenu, jak jsem s ním dělala rozhovor a jak mi dopřál možnost zkusit si šídlem probodnout úseň (část techniky šití obuvi)…byla jsem bez šance, chybí mi trénik, síla a patřičný grif.

Moje pocity po oblečení uherskobrodského kroje

Do kroje mě oblékala paní Jaroslava Matyášová, postupně na mě oblékala s hrdostí a respektem všechny vrstvy kroje a já jsem si to fotila. Během celého procesu oblékání jsem měla úžasný pocit, plnil se mi jeden z mých snů.

Po dokončení procesu oblékání jsem chvíli vstřebávala svoje pocit a cítila lehkou obavu, abych kroji na sobě oblečenému nějak neuškodila. Dohodly jsme se s Jarkou, že mě vyfotí na své zahradě a chtěla jsem fotku i s ní. Nastala ovšem otázka (pro mě), zda projdu dveřmi. Cítila jsem se široká, velmi široká. Jsem celý život zvyklá na malé konfekční velikosti a asi nejrozlehlejší oděv, který jsem na sobě kdy měla, byly maturitní šaty (ráda na ně dodnes vzpomínám).

Dveřmi jsem prošla a zmocnila se mě euforie a totální radost až taková, že jsem si po chvíli v kroji dokázala představit i to, že bych v něm tančila. Dozvěděla jsem se, že v kroji se nesmí sedět. Jak to jejich nositelky řeší? Na židlích sedí obkročmo a při přesunu autem jezdí vkleče.

Kdo je Jarmila Matyášová? Aneb několik otázek na ni.

Co bys sama o sobě řekla?

Jsem ráda a moc vděčná za to, že můžu dělat to, co mě baví a naplňuje a nedokáži si představit, že bych dělala něco jiného a ani si to představit nechci.

Co Tě nejvíce baví na Tvé práci?

Skládání rukávců a žehlení spodniček.

Co pro Tebe znamená slovo tradice?

První se mi vybaví předkové a taková zajímavost, proč to tak vymysleli a studium těchto věcí a dodržování, je to správně dodržovat úplně a do detailu, nic si nepřidávat. Tradice jsou nádherné a mají svůj smysl, který věřím, přetrvá i do budoucnosti.

Prodáváš i folklorní věci i na trzích a jakých?

Jsou to výrobky s folklorní výšivkou dámské i pánské, ale i dětské a bodýčka pro mininka, dále pak taneční kolové sukně z českého plátna, protože díky jeho kvalitě je zaručena samozřejmá vlastnost kolové sukně a to, že se točí. Při šití těchto sukní se snažím používat české krajky od firmy Topak, gumy od firmy Pega a brokát z firmy Hedva Český Brokát. Jezdím na Slavnosti vína do Uherského Hradiště a příležitostně po okolí svého bydliště.

Kdy Tě mohou lidé navštívit a zakoupit si kroj či zapůjčit? Kolik zhruba stojí zapůjčení kroje a případné jeho celkové vytvoření? Věnuješ se i rekonstruování krojů?

Pracovní dobu mám dle telefonické dohody, pracuji z domova. Kroje půjčuji jen děvčátkům na přijímání, protože dospělí mi kroje vraceli v hrozném stavu. Zjistila jsem, že když si kroj pořídí dospělý sám, tak se k němu chová jinak, lépe. Za půjčení kroje dívčího, včetně botiček a dekorací do vlásků a oblečení do něj požaduji 3 500 Kč. Dívky si do krojů oblékám sama, protože jejich příbuzní na to obvykle nemají čas a neví si s tím často ani rady. Pro vaši představu výroba kroje orientačně stojí 30 až 50 000 tisíc korun. Vyrobit dámský i pánský kroj mi trvá zhruba minimálně 2 a více týdnů. Šiji kroje z oblasti od Luhačovického zálesí až po Uherské Hradiště. Pokud člověk chce šít kroje poctivě dle tradice, je důležité si vše o nich nastudovat od etnografa. Proto se soustředím jen na kroje z určité oblasti. Velmi si vážím skvělé spolupráce s etnografy v našem regionu. Výborně také poradí staré babičky se vztahem ke krojům a tradici v místě, pro jehož oblast kroj tvořím.

Věnuji se také rekonstrukci krojů a čistím je. Dříve se rukávce vycpávaly slámou nebo novinami a já to miluji odtamtud vytahovat a zjišťovat tam napsané datum na těch novinách….z roku 1957 se ke mně zatím dostaly nejstarší, co jsem kdy čistila. Jsem šťastnější za práci s rukávci, čím špinavější jsou, tím lepší to pro mě je, protože potom je znát, že jsem je rekonstruovala. Přijímám i dekorace na kroje a jejich součásti, pokud se někdo rozhodne s důvěrou mi je darovat. Za fotografii a volání předem jsem ráda, protože nemůžu archivovat úplně všechno, ideální je, když se o tom pobavíme, o jaký konkrétně kousek se jedná. Přichází mi i nečekané balíčky s části krojů a s příběhem.

Máš nějakou neřest?

Přiznám se bez mučení, tajně užírám z našich rodinných zásob čokoládu.

Jak trávíš letošní léto?

Po letech si léto užívám naplno, protože jsem si stanovila v pracovní sféře jasně dané hranice. Přestože miluji svoji práci, mám ráda lidi a vážím svých zákazníků, mám ráda i sebe a naučila jsem lidi, že i já mám právo na dovolenou a odpočinek.

Co je pro Tebe největší odpočinek?

Možná to bude znít zvláštně, ale když předám práci krátce před dohodnutým termínem odevzdání. Jsem šťastná, když lidé odchází spokojení a dostanu od nich recenze a fotografie…ta zpětná vazba od nich, že se jim moje výrobky líbí. Jejich nadšení, když jim oživím kroj po jejich babičce a oni jej po rekonstrukci vidí…setkala jsem se v souvislosti s touto situací i s dojemným pláčem.

Děkuji za rozhovor.

Informace o Jarmile Matyášové naleznete na jejím webu, ale můžete ji kontaktovat také na sociální síti Facebook.

Pokračujte ve čtení zajímavých článků ZDE.