Podle Lukáše Sedláčka v Česku stále inovace nejsou prioritou

Podle Lukáše Sedláčka v Česku stále inovace nejsou prioritou. „Investování do (pro budoucnost) důležitých oblastí, jako jsou digitalizace či udržitelnost, mají být primárně naší aktivitou. Jsou ale spíše opožděnou reakcí na to, co od nás vyspělý svět požaduje,“ říká zakladatel institutu ELAI Lukáš Sedláček.

Zdroj následujícího rozhovoru jakož i veškerých informací pro tento článek: https://www.businessinfo.cz/clanky/sedlacek-inovace-by-u-nas-mely-byt-absolutni-prioritou-bohuzel-nejsou/?utm_medium=email&utm_source=sendpress&utm_campaign=newsletter_pravidelny

Firmy začaly během pandemie covid-19 více využívat moderní technologie, rychle se přizpůsobují novým podmínkám. Dá se krize v tomto ohledu označit za přínosnou?

Určitě se z jistého pohledu za přínosnou označit dá. Jednak se hodně trendů v oblasti digitalizace a inovací, které už „byly na obzoru“, díky pandemii urychlilo. Zároveň je krize příležitostí pro určitou část firem znovu revidovat jejich byznys modely a promyslet si, jak dělat věci lépe a efektivněji. Díky pandemii vznikly i nové příležitosti v oblasti investic do startupů a nových myšlenek, protože s narůstající nejistotou a také třeba s inflací posiluje i tendence investorů dávat peníze právě sem, protože jsou to perspektivní oblasti.

Jsou podniky v současnosti odvážnější než před krizí, pokud jde o investice do nových technologií či inovací?

Určitě ano, i když vidíme zároveň i opatrný přístup. Během krize se totiž mimo jiné ukázalo, že je mimořádně důležité mít na firemním účtu dostatečnou likviditu. Pro případ, kdyby pandemie pokračovala, byly nějaké další lockdowny atd.

Co Česko aktuálně potřebuje, aby se posunulo mezi evropské lídry v oblasti inovací?

V první řadě musí do téhle oblasti alokovat úplně jiné peníze, než tam dnes směřují. Ale zdaleka nejen to, především by mělo být všem zřejmé, že inovace a moderní technologie jsou absolutní prioritou. Tak tomu ale bohužel není, tato vláda to jako jednu z klíčových věcí nemá. A pak to podle toho vypadá. Dále je potřeba angažovat a připojovat odborníky z různých sektorů, aby se společně zamýšleli jak a jaké oblasti vylepšovat atd. A pracovat je potřeba na celé řadě dalších věcí, ať je to vzdělávání, nebo třeba peníze do výzkumu a vývoje.

Nebrzdí nás nedostatek peněz do výzkumu a vývoje či omezené lidské zdroje?

Určitě ano, ale není to jediný faktor. Je dobře, že nás aktivity Evropské komise vedou k investování do pro budoucnost důležitých oblastí, jako je digitalizace či udržitelnost, ale problém je, že to není primárně naše aktivita, ale spíše reakce na to, co od nás vyspělý svět požaduje.

Základem úspěchu je vzdělání. Není vzdělávací systém v Česku příliš zastaralý a zkostnatělý? Co mu podle vás chybí především (ve srovnání s vyspělým světem)?

To, že je český vzdělávací systém příliš zastaralý a zkostnatělý říkám už mnoho let. Zároveň tvrdím, že to je bod, u kterého všechno začíná, má tedy pro nás naprosto stěžejní význam. Vzdělávací systém by především měl v dobrém slova smyslu produkovat samostatně přemýšlející a tvořivé individuality. Žádné tisíci zbytečnými informacemi nabiflované ovce, které čekají, že jim někdo řekne, co mají dělat. Už řadu let mluvíme o tom, že nám naše posametová strategie nízkých nákladů v příštích desetiletích v mezinárodní konkurenci už stačit nebude. Jestliže tedy chceme, aby naši lidé byli schopni vytvářet onu přidanou hodnotu, kterou dnes zdůrazňuje kdekdo, potřebujeme především změnit vzdělávací systém v tom smyslu, jak jsem naznačil.

Kdo tedy bude schopen přinést onu „přidanou hodnotu“?

V tomto kontextu je zásadní také to, aby vzdělávací systém dodával jeho účastníkům také sebevědomí, podněcoval jejich zájem o to, co je baví, tak aby v tom dokázali pokračovat a taky uspět v praxi, dosáhnout maxima. A ne je nutit, aby se učili něco, co je vůbec nezajímá. Tak by podle mě mělo vypadat vzdělávání budoucnosti, tedy učit se i to, jak realizovat své sny a prakticky ve světě uspět. Jen tak totiž budou lidé přicházet s vlastními nápady a invencí.

Jak má ideálně vypadat inovativní vzdělávání zástupců byznysu, které má podnikatele a firmy připravit na budoucnost?

Tak jak to děláme v ELAI. Naše vzdělávací workshopy jsou založené na metodě předávání reálných zkušeností osobnostmi, kteří patří k těm nejlepším v ČR, mají obrovské zkušenosti a většinou i ze zahraničních projektů. Našimi lektory jsou například šéfka českého Google Táňa LeMoigne, bývalý nejvýše postavený Čech v globálním byznysu Jan Zadák, ředitel mezinárodně úspěšné organizace Člověk v tísni Šimon Pánek a řada dalších. Tento způsob vzdělávání je podle nejefektivnější z hlediska toho, jak mít pořád před konkurencí náskok.

Právě vy se označujete za „inovativní vzdělávací platformu“. Jakým způsobem ELAI podporuje v Česku začínající firmy s inovativními projekty?

Už jsem zmiňoval, jak to děláme v rámci našich workshopů. Dále se dlouhodobě pokoušíme co nejvíce přispět ke vzniku inspirativního a tvůrčího inovačního prostředí v České republice. Jednak tím, že už šest let organizujeme Týden inovací ČR, největší tuzemskou událost v této oblasti. V jejím rámci mimo jiné každoročně probíhá hodně odborných seminářů, dále desítky doprovodných událostí v podobě různých setkání, prezentací, debat atd. Jinými slovy snažíme se o propojování důležitých aktérů, což je pro kultivaci a podporu inovačního prostředí nesmírně důležité. K tomu všemu pořádáme i další akce ve snaze podporovat inovační prostředí v ČR. Například letos na jaře jsme iniciovali setkání zástupců úspěšných českých startupů s bývalým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem.

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com