Příležitostný příjem do 30 000 Kč za rok se nedaní, má to ale své podmínky
Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, kterou nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 30 tisíc korun za rok. Podnikatelé ale ne vždy chápou, co přesně je příležitostný příjem a jaké jsou daňové povinnosti při překročení zmíněného limitu.
Příležitostné příjmy do výše 30 tisíc korun ročně nepodléhají zdanění. „Musí se ovšem jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, i pokud nejste OSVČ
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková.
Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 30 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ popisuje poradce.
I když má v takovém případě poplatník podnikání jako činnost vedlejší a vydělá si jím například pouze dvacet tisíc korun, musí tento příjem zdanit v souladu s platnými zákony a opět musí podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob.
Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí podávat přiznání k dani z příjmu za všech okolností. Pokud je roční příjem OSVČ pod 15 tisíc korun, případně méně než 6 tisíc, má-li výdělky i ze zaměstnání, daně přiznávat nemusí.
Pozor na přísné pokuty za případné nezdanění příjmu
Pozor na přísné pokuty
Při překročení limitu 30 tisíc korun je nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit). Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.
Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?
Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.
Podle mluvčí GFŘ by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného. Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.
U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.
Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.
Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních.
Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.
Zdroj informací a další podrobnosti naleznete ZDE.
Další ekonomické informace naleznete ZDE.
Zdroj fotografií: pixabay.com
