Rozhovor s Ondřejem Myšákem fotícím pod značkou FotoMyšák

Dnes vám přinášíme třetí rozhovor v tomto roce s fotografem. V módním průmyslu se hodně pozornosti věnuje módním návrhářkám a návrhářům, modelkám i modelům, ale co dalším podstatným článkům? Ty jsou dle našeho názoru opomíjeny, a proto jsme se rozhodli s tím něco udělat a věnovat pozornost fotografkám a fotografům. Dnes si můžete přečíst rozhovor s Mgr. Ondřejem Myšákem, který fotí pod značkou FotoMyšák.

Jak dlouho se věnujete focení? Co vás k tomu přivedlo?

Moje úplné začátky focení sahají do doby před 10 lety. Tehdy jsem byl ještě student oboru Teorie interaktivních médií. Jako student jsem byl členem spolku, kde jsme měli možnost zúčastnit se foto workshopu, na němž nás učili reportážní fotografové. Focení mě začalo bavit, a tak jsem se mu věnoval a podařilo se mi propracovat až do fáze, kdy jsem chtěl, aby mě živilo. Toto jsem si uvědomil před 6 lety a od té doby přijímám placené zakázky a neustále se snažím zlepšovat.

Je možné se v Česku naplno živit focením?

Myslím, že to možné je, ale vede k tomu náročná cesta. Mnoho lidí si myslí, že je to jednoduchý způsob podnikání. V této oblasti je ale velká konkurence, což je způsobeno i tím, že si každý člověk může za pár desítek tisíc korun koupit lepší fotoaparát a fotit. Ale ne každý člověk, který se za fotografku či fotografa považuje, tvoří kvalitní fotografie.

Já mám focení aktuálně jako vedlejší činnost, protože si uvědomuji, že trvá nějaký čas, než si člověk na trhu získá určité jméno a povědomí o jeho práci. Do té doby chci mít nějakou jinou jistotu. Věřím ale, že v budoucnu mě focení může živit naplno. Každým dalším rokem, kterým se věnuji focení, mi počet zakázek vzrůstá.

Co pro vás znamená, když se řekne focení?

Práce i zábava. V první řadě si vybavím asi tu práci, která za tím je a co všechno obnáší pořídit kvalitní fotku. Potom ale i skutečnost, že při tom lze zažít spousty zajímavých zážitků i nových setkání se zajímavými lidmi.

Co obnáší práce fotografa?

V první řadě je to nutnost mít technické vybavení a být připraven do něj investovat. Dále pak disponovat praktickými znalostmi, které se získávají převážně praxí, ale i workshopy apod. Někteří lidé získají znalosti o focení i díky studiu ve škole. Čím více získávám zkušeností, tím více vnímám své nedostatky v minulosti.

Práce fotografa obnáší také být vidět, a to jak v online světě, tak i v reálném životě. Když ale lidé neví o člověku, který podniká v jakékoliv oblasti, tak to potom ani nemůžeme nazývat podnikáním.

Mám ale radost, že čím dál více lidí už začíná chápat, že náplní práce fotografa je i postprodukce, tedy úpravy fotografií na počítači v grafických programech po samotném focení, což obnáší i desítky hodin času, například v případě úprav fotografií ze svateb. Těm, kteří to nechápou, rád vždy ukáži rozdíl mezi fotografií před úpravami a po nich. Rozdíl je totiž často obrovský. Liší se to ale opět fotograf od fotografa. Někdo nechce postprodukcí pálit moc času, mě naopak baví hrabat se v detailech, a i v samotné postprodukci ještě přehodnocovat finální podobu fotky.

Co si můžeme představit pod pojmem dobrá fotka? Jak tento pojem vnímáte vy osobně?

Tak to je zapeklité téma. Je to hodně o subjektivním vnímání každého člověka, protože někomu se daná fotografie líbí a někomu jinému ne. Existují ale základní technické parametry jako světlo, stín, kompozice, způsob, jak ořezávat fotografie, aby dobře vypadaly apod. Myslím si, že minimálně základní pravidla v souvislosti s fotografováním a vším, co s ním souvisí, by se dodržovat měla, a to ať se člověkovi líbí cokoliv. A abych to rozbil ještě víc, zmíním, že někdy je potřeba některá technická pravidla porušit, abyste dosáhli požadovaného uměleckého záměru. Vždy ale musíte vědět, proč jste to tak udělali a jaký to má význam u té fotky, jinak by to byl zase už jen technický nedostatek.

Osobně mám ale za to, že fotografie by měly předávat i svoji emoci. Jsem emoční fotograf, dá se říct. Velmi mě baví fotit lidské emoce a myslím si, že fotografie má mít duši. Bez této duše může být i ta technicky nejdokonalejší fotka velmi nudná.

Které činnosti z celého procesu focení vás nejvíce baví?

Nejraději mám na celém procesu poznávání nových lidí a jejich příběhů. Focení vnímám i jako socializační záležitost. Baví mě i samotné focení, kdy pracujeme s člověkem a hledáme správný úhel, aby fotka vyjadřovala to, co vnímám a mohl jsem tuto vzpomínku uchovat a dát ji tak lidem. Naplňuje mě i radost z výsledku, když zjistím, že se můj záměr podařil.

Co nejraději fotíte?

V podstatě cokoliv, kde jsou lidé. Svatby jsou skvělé, protože rád fotím emoce a na tomto typu událostí je vždy emocí mnoho. Ještě ke svatbám…každá z nich je úplně jiná, emočně se podle místa konání ale svatba neliší. Vše se odvíjí od typu lidí, který je na ni přítomný. Každý typ místa jako například kostel či zahrada apod. vyžaduje jiný přístup fotografa, zachycení z různých úhlů apod., důležité je také znát předem program dne, abyste při focení neopomněli zásadní okamžiky.

Nicméně jsem otevřen i focení byznys portrétů, koncertů, festivalů, ale i fashion tématice.

Máte nějaký sen v souvislosti s focením, vysněnou zakázku apod.?

Usiluji o to, aby mě focení v budoucnosti dobře živilo. Mým snem je mít i vlastní ateliér. Aktuálně si musím pronajímat jen cizí ateliéry, když je to nutné. Dalším mým snem v souvislosti s focením je mít výstavu svých děl samostatně. Poprvé jsem vystavoval v roce 2024, a to v rámci výstavy WOMAN, organizované Czech Art Photo (organizace, která sdružuje komunitu fotografů, pořádá workshopy a mimo jiné aktivity dává i příležitost fotografům být součástí výstav po České republice). Zde měly vystavené svá díla desítky fotografů, takže jsem byl jedním z mnoha, avšak i přesto to byl důležitý milník.

Zrovna teď v březnu jsem se rozhodl zúčastnit další jejich výstavy. Tentokrát se bude konat na Letišti Václava Havla v Praze. Je to pro mě opět významná událost, protože mé dílo uvidí spousty kolemjdoucích lidí, a dokonce i cizinci. Výstava tam bude celý březen, vernisáž už 2. 3. od 14:00, přijďte se podívat.

Jaký typ lidí vás nejvíce baví fotit?

Uvolněného člověka, který se focení nebojí a skvěle se s ním pracuje. Na svatbách se ovšem setkávám často s lidmi, jež nejsou zvyklí na focení, což je trošku výzva, ale o to více mě těší jejich radost z následných výsledných fotografií. Možná mě to nakonec baví ještě více, protože mám rád podobné výzvy, kdy se učím s tím člověkem pracovat.

Co pro vás doposud byla v souvislosti s focením největší výzva?

Když jsem poprvé fotil svatbu. Byl jsem ve stresu, aby výsledek byl dost dobrý. Pár byl velmi spokojený a moji práci docenil i finančně. Tehdy jsem se na tuto událost připravoval až nad míru. Cítil jsem velkou zodpovědnost, protože jsem chtěl, aby moje fotografie byly odrazem krásných vzpomínek. Po této zakázce ze mě stres opadl, ale stále si uvědomuji zodpovědnost za svoji práci a snažím se klientům vyjít maximálně vstříc.

Když si vás někdo chce najmout jako fotografa na událost či pro osobní focení, kde vás najde?

Jsem na sociálních sítích Instagram, Facebook, ale i na webu https://www.fotomysak.eu . Co se týká nabídky focení svateb, více informací o této mojí činnosti, jako portfolio, ceník atd. najdete na webu https://www.momentkyzesvatby.cz  . Kontaktovat přímo mě můžete ZDE. 

Je důležité, aby se lidé jako jednotlivci nějak speciálně připravili předem na focení s vámi?

Je fajn, když mají nějakou představu o tom, co chtějí. Například, jedná-li se o poptávku po focení eventu, fashion show či koncertu, potřebuji znát body programu, místo, kde se focení uskuteční, osvětlení daného prostoru a podia, abych věděl, v jakých podmínkách budu pracovat a jakou techniku si musím vzít s sebou. Určitě si před samotným dnem focení odsouhlasíme, jaký styl budeme fotit, k jakému účelu budou fotografie zhotovovány apod.

V případě svateb se snažím s každým párem měsíc před datem konání svatby osobně setkat a probereme všechno, jako jsou detaily dne a programu, abych měl jistotu, že zachytím všechny zásadní chvíle. V rámci této schůzky také říkám, co potřebuji od nich, jak se konkrétně mají připravit, aby měli jasno o konkrétní hodině, kdy svolají všechny hosty na focení společné fotografie na jedno místo, abychom vybrali místo pro párové focení a aby to zahrnuli do harmonogramu dne.

Obecně je ideální vidět místo konání před začátkem události. Případně, je zásadní, být dohodnuti na tom, abych byl vpuštěn alespoň půlhodinu před začátkem události do prostor konání akce.

Existuje v souvislosti s focením něco, co vás ještě překvapí?

Pořád existuje něco, co mě překvapuje. Když má někdo 30 let zkušeností s focením, je to asi jiný příběh. Pro mě je stále, co objevovat. Překvapilo mě, jak velkou roli hraje, zda se zvládneme před svatbou se snoubenci potkat či ne a ideálně osobně. Fotil jsem pár, kdy setkání nebylo možné a na svatbě potom docela dlouho trvalo, než se před fotoaparátem uvolnil. Ale nakonec se to povedlo.

Fotíte například jen v nějaké lokalitě apod.?

V rámci Česka rád za zakázkou dojedu. Co se týká lokality Jihomoravského a Zlínského kraje, tak ta je bez doplatku. V případě, že cestuji dál, tak připočítávám cestovné, což tedy platí i pro cesty do zahraničí.

Je něco nebo někdo, koho byste z nějakého důvodu nefotil?

Odpověď zaměřím na svatby. Respektuji, že někdo na samotné fotce na svatbě být nechce a chce být jen na společné. Tento respekt mám samozřejmě i v souvislosti s jinými událostmi. Když si o to někdo explicitně řekne.

A mimo svatby?

Asi bych nefotil někoho, s kým bych se nepohodl, v případě, že by se ke mně nebo okolí choval velmi nevhodně, porušoval by etické zásady. Zatím se mi naštěstí nikdy nic takového nestalo.

Jak dlouho dopředu například před svatebním focením je nutné vás kontaktovat?

Čím dříve, tím lépe, ať máte jistotu, že budu mít volný termín, který vám vyhovuje. Ideálně půl roku před akcí. Pokud si vzpomenete měsíc před akcí, je to na poslední chvíli, ale někdy to lze ještě zrealizovat.

Můžete prozradit vaše pracovní letošní plány?

Je to převážně focení svateb a to o víkendech. Ještě mi zbývá několik volných termínů. Snažím se práci i zábavu prokládat odpočinkem. Přijímám zakázky i nárazově, když například někomu vypadne fotograf a já mám volný termín. Pokud se to stane i vám, zkuste se mi ozvat, třeba zrovna budu mít volno.

Jaký je váš vztah k módě? Jaký typ oblečení rád nosíte?

Jsem typ chlapa, který se rád obléká tak, aby celkově dobře vypadal. Nebráním se ležérnímu stylu. Když je teplo, obléknu triko a krátké kalhoty. Nemám problém s business stylem, tedy obléknout košili apod. Zásadní pro mě je, aby můj outfit byl sladěný. Trendy kousky do svého outfitu zařadím pouze v případě, že se mi trefí do vkusu a ladí k mojí osobnosti.

Co byste si na sebe nikdy neoblékl?

Asi kalhoty s rozkrokem u kolen…kalhoty v tomto střihu mi nikdy nebyly blízké. Ale chápu, že to je hodně věc kultury a některých sociálních bublin, kde se to nosí. Jen po mně to nikdy nechtějte.

Máte nejoblíbenější barvu v oblasti oblečení?

V šatníku mám nejvíce černých kousků, rád ale nosím i tmavě modré a hnědé oděvy. Nevyhýbám se ani světlým barvám, jakou jsou bílá a svěže barevná trika.

Vy a volný čas, kterým aktivitám se rád věnujete?

I focení, pro mě je to koníček a z koníčku jsem si udělal přivýdělek. Vnímám focení i jako uměleckou tvorbu. Rád si ve volném čase tzv. sednu nad fotkami a věnuji se postprodukci, tedy úpravám fotek. Příležitostně si s potěšením zahraji počítačové hry, někdy strategické či příběhové, jindy akčnější…někdy je fajn se odreagovat tímto způsobem. Navštěvuji také posilovnu a tančím Zouk a West Coast Swing. A když je toho času ještě více, tak i rád cestuji. Nejraději do Itálie, tu jsem si zamiloval.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj všech fotografií: archiv Mgr. Ondřeje Myšáka

Informace k článku: jedná se o inzerci

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.