24. dubna 2021 uplynulo již 8 let od pádu budovy Rana Plaza v Bangladéži. Přesně v tento den před osmi lety se budova Rana Plaza zhroutila s tisíci lidmi uvnitř, v jejích útrobách, a zabila nejméně 1134 lidí.
Tváří v tvář novému uzamčení v Bangladéši nabízí Clean Clothes Campaign online platformu pro připomenutí tohoto výročí. Web dále umožňuje návštěvníkům naléhat na značky oděvů, aby pokračovaly v prevenci budoucích podobných katastrof. To je životně důležité, protože Bangladéšské dohodě, programu, který úspěšně zvyšuje bezpečnost továren od Rana Plaza, hrozí, že v příštích pěti týdnech ztratí smysl.
Zaměstnanci byli nuceni jít pracovat do Rana Plaza i přes zjevné nebezpečí katastrofy
Pád budovy Rana Plaza je nejhorší průmyslová katastrofa, jakou oděvní průmysl kdy viděl, přestože mu bylo možné zabránit. Pracovníci před 8lety byli nuceni vstoupit do budovy, o které věděli, že není bezpečná, a to pod hrozbou ztráty mzdy.
I když řada požárů a kolapsů budov ukázala rizika v bangladéšském oděvním průmyslu, vlastní dobrovolné programy značek nedokázaly odhalit nebo napravit mnoho bezpečnostních rizik v továrnách Rana Plaza. V týdnu od 19. do 25. dubna jsme si tiše vzpomněli na každého, kdo během éto tragédie musel být zraněn či dokonce zemřel.
Clean Clothes Campaign spustila web věnovaný vzpomínce zesnulým a zraněným při katastrofě
Aby si všichni v Bangladéši a na mezinárodní úrovni mohli plnohodnotně připomenout tento den a lidi, kterých se to dotklo, a to i během lockdownu, spustila kampaň Clean Clothes a odbory v Bangladéši web RanaPlazaNeverAgain.org v bengálštině a angličtině, kde si mohou lidé spustit pamětní zprávu.
Pamětní web má také možnost přímého zasílání zpráv značkám, které vyrábějí své oblečení v Bangladéši a jsou na pokraji obrácení zády k programu, který za posledních osm let úspěšně učinil továrny bezpečnějšími pro dva miliony pracovníků. Dohoda o protipožární ochraně a bezpečnosti budov v Bangladéši byla vytvořena několik týdnů po zhroucení jako závazný bezpečnostní program, z poznání, že dobrovolné programy z minulosti nezabránily této tragédii. Bangladéšskou dohodu podepsalo více než 200 značek a pokrývá více než 1600 továren.
Závazná smlouva, která byla zásadní pro úspěch programu a soulad značek, však vyprší 31. května
Žádná značka ani maloobchodník, který je v současné době členem Accord, dosud nepodepsali novou dohodu, která by byla právně vymahatelná pro členské značky s Global Labour Union Federations UNI a IndustriALL. Existují ale první náznaky, že si některé značky začínají uvědomovat potřebu zavázat se k návrhu dohody odborů, většina značek stále bojuje s oslabenými verzemi programu, které představují velmi reálné riziko, že by bezpečnost na pracovišti v Bangladéši ustoupila pod úroveň Rana Plaza.
Kalpona Akter, prezident Bangladéšské federace oděvů a průmyslových pracovníků, uvedl: „Rana Plaza byla spíše vraždou než nehodou. K této katastrofě by nedošlo při odpovídajících bezpečnostních opatřeních a silném monitorovacím systému se zahrnutím komunikace s pracovníky a vyslyšení jejich varování. Bangladéšská společnost Accord je zavedla a implementovala v posledních osmi letech. Pokud chceme zabránit další podobné katastrofě, jakou byl pád budovy Rana Plaza a udržet pozitivní změny, pak potřebujeme, aby všechny značky pocházející z Bangladéše podepsaly novou dohodu Accord. “
Odbory a organizace pracovních práv v Bangladéši i mimo něj požadují mezinárodní závaznou dohodu o bezpečnosti
Tím by bylo zajištěno, že závazky značek k bezpečnosti továrny napříč dodavatelskými řetězci oděvů jsou právně závazné a lze je dodržet u soudu, což není možné v rámci iniciativy na národní úrovni, která byla zřízena v loňském roce k provádění operací Accord.
Taková dohoda je nutná, protože i když v Bangladéši byl pokrok v oblasti bezpečnosti dosažený od roku 2013 podle dohody Accord značný, práce není dokončena. Například ve více než 1 200 továrnách dodávajících značky Accord stále čeká na ověření správně nainstalovaného požárního poplachu a ve více než 900 továrnách neexistují žádné zaručené bezpečné únikové cesty pro případ nehody. Tato čísla ukazují, že v zájmu zachování bezpečných životů nelze dopustit, aby se práce Accordu zastavila nebo zpomalila.
Dále je zapotřebí mezinárodní závazná dohoda o bezpečnosti, která umožní rozšíření tohoto úspěšného modelu do dalších zemí s notoricky nebezpečnými továrnami na oděvy, jako je Pákistán. Nedávné incidenty v Maroku a Egyptě dále ukazují, že v tomto odvětví jsou stále často obvyklá nebezpečná pracoviště a že vlastní dobrovolné programy značek nedokážou zajistit bezpečnost pracovníků.
Khalid Mahmood, ředitel nadace Labour Education Foundation (LEF) v Pákistánu, uvedl: „Každý den slyšíme zprávy o drobných incidentech v jihoasijských zemích, kde jsou pracovníci zraněni nebo přijdou o život. Je jen otázkou času, kdy uslyšíme zprávy o nové velké katastrofě. Pracovníkům by měla být poskytnuta větší svoboda organizovat své odbory a kolektivně vyjednávat, aby se mohli účastnit bezpečnostních politik. Značky, vlády a zaměstnavatelé musí zajistit, aby se zaměstnanci při práci v továrně cítili sebevědomě, svobodně, bezpečně a neměli obavy o své zdraví. “
Taqbir Huda z Bangladéšské právní pomoci a důvěry v služby dále zdůrazňuje, že osm let od pádu Rana Plaza stále neexistuje pojistný systém, který by odškodňoval pracovníky zraněné na pracovišti, což znamená, že pracovníci jsou vydáni na milost a nemilost vlastníkům továrny: „Většina obětí pracovních úrazů a úmrtí zůstává bez kompenzace, protože nedbalí zaměstnavatelé odmítají platit i nepatrné částky předepsané naším pracovním zákonem. Dnešek je stejně dobrým dnem pro uznání, že odpovědnost za pracovní úrazy by měla být rozložena spravedlivě po celém dodavatelském řetězci a ne omezena pouze na smluvní zaměstnavatele v mezích národních území.
„Život dělníků se od pádu budovy továrny Rana Plaza celkově změnil jen málo,“ řekla Ineke Zeldenrustová z kampaně Clean Clothes: „stále vydělávají příliš málo na to, aby mohli žít slušně, svoboda organizování je stále pod tlakem, stále neexistuje pojištění pro ty, kteří by se mohli zranit či by onemocněli na pracovišti, mimo jiné koronavirem. Osm let od této katastrofy jde o to vidět značky, které se zasazují o stejný dobrovolný model vlastního sledování, který selhal pracovníkům Rana Plaza. Je zásadní, aby značky a maloobchodníci pocházející z Bangladéše zajistili, že nebude ztracen jeden hlavní úspěch, který z této katastrofy vzešel. Do konce dohody Accord zbývá pět týdnů, ale první Accord vznikl jen za tři. Značky to mohou uskutečnit, pokud chtějí. “
Zdroj informací: Clean Clothes Campaign
Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com
