Při přečtení tohoto nadpisu se možná pousmějete zvláště v současné situaci, kdy je svět ochromen pandemií koronaviru. Právě z důvodu nelehké situace, jak často připomínám, je nutné hledat důvody k radosti. Velikonoce jsou krásný svátek, spjatý se začátkem jara, jsou tedy výrazným důvodem k radosti.
Jaro, pokud nejste alergik, je vnímáno velmi pozitivně, a to jako začátek něčeho krásného, obvykle s sebou nese vyšší denní teploty, sluníčko, z nějž získávají energii nejen lidé, ale i zvířata. Na jaře se rodí mláďata zvířat, což je další krásná záležitost.
Význam dnů v období Velikonoc
Velikonoce jsou svátek spjatý s křesťanstvím, ale bez ohledu na to, zda jste věřící v toto náboženství nebo ne, je to krásný svátek s různými tradicemi. V období Velikonoc jsou také státní svátky, což znamená pro mnoho lidí volné dny, které si mohou užít podle svých vlastních představ.
Pašijový týden neboli také Svatý týden je pro křesťany připomínkou posledních dnů Ježíše Krista na planetě Zemi, jeho úmrtí a následné vzkříšení.
Název Pašijový týden má původ v biblických vyprávěních, která sepsali Ježíšovi apoštolové. Jde o tzv. pašije. Toto slovo pochází z latinského slova passio a jeho význam je utrpení.
Svatý týden má svůj začátek a konec. Začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí, které je koncem Velikonoc.
Velikonoční dny a tradice v naší rodině
Jsem holka z jedné severomoravské vesnice, a když povídám o Velikonocích a svém dětství, začnu někde v období, kdy jsem chodila do mateřské školky. Tehdy se tradice u nás doma i ve vesnici dodržovaly. Zajímavé je, že si pamatuji, že velmi málo kluků tehdy mělo tzv. řehtačky, za pár let tato tradice u nás ve vesnici zcela zmizela a objevila se relativně nedávno, pár let zpět.
Plus mínus období krátce před Velikonocemi, když jsem ještě chodila do školky, jsme doma vyfukovali vajíčka, která jsme zdobily s maminkou a babičkou doma, ale některá jsem zdobila až ve školce a později i na základní škole.
Velikonoce v naší rodině v podstatě začínaly Škaredou středou, už jsme řešili velikonoční výzdobu, kterou jsme připravovaly, maminka, já a babička. Nejraději vzpomínám na Zelený čtvrtek, to byl totiž den, kdy mi babička na zahradě v trávě schovávala sladkosti a říkala, že mi tam Velikonoční zajíček něco nechal a já to musím najít. V tento den jsme také vždy měli doma špenát, který mám moc ráda, a to s bramborami a volským okem.
Oběd na Velký pátek byl u nás vždy bezmasý. Co mi paměť sahá, na Velký pátek jsme měli k obědu vždy něco bezmasého. Když jsem byla hodně malá, chodila jsem do školky, pekávala jsem s maminkou a babičkou cukroví, podobně jako na Vánoce, později jsme od tohoto zvyku nějak upustily z časových důvodů. Víkend, který po něm následoval, byl tak nějak obvyklý.
Na velikonoční pondělí jsem byla vždy připravená, měla jsem pro koledníky – kluky ze školky a kamarády připravená nejen čokoládová vajíčka a další sladké dobroty, obarvená vařená vajíčka ve slupkách cibule s nálepkami, ale i mašlemi na pomlázku (tatar) koledníků. Koledníci mě tzv. vyšupali. Každému koledníkovi, který ke mně přišel na návštěvu, jsem mimo jiné uvázala jednu mašli (pentli) na tatar (pomlázku).
Můj tatínek neměl tatar, ale větvičku ze stromu jalovec. Na jeho koledu jsem se tedy vůbec netěšila, protože to štípalo, ale vzhledem k tomu, že to bylo pro podporu mého zdraví, dle tradice, nějak jsem to ustála.
Během velikonočního volna jsem jako dítě také sledovala různé pohádky a filmy, co byly v televizi.
O tom, jak slavím Velikonoce, jako dospělá, v posledních letech, si můžete přečíst v dalším článku zde na blogu informačního webu o módě Fashion Industry CZ, a to od úterý 6. dubna 2021.
Jaké byly v dětství vaše Velikonoce?
Autor všech fotografií v tomto článku: archiv Sandry Friebové
