Velikonoční tradice v Česku

Přichází nám Velikonoce. Je moc fajn, že jako lidstvo i jako člověk jako jednotlivec jdeme vstříc budoucnosti, sice často neumíme žít v přítomnosti a užívat si momentální chvíli, ale mnoho z nás se učí zastavit a žít život naplno, bez toho, aby nás k tomu donutilo zdraví. Někdy stačí vidět v okolí nemoci atd. Měli bychom si uvědomit, že máme nějaké kořeny, minulost a tradice.

Každá rodina může mít v detailech tradice s určitými svátky spojované jiné, ale je fajn si celkově tradice připomenout, minimálně pro zajímavost, protože možná zjistíte, že ne všechny velikonoční tradice znáte či víte o jejich významu či vzniku všechny informace.

Jaké jsou nejstarší velikonoční tradice v Česku?

Nejstarší velikonoční tradice v Česku mají své kořeny hluboko v pohanských i raně křesťanských zvycích. Mnoho z nich vzniklo dávno před tím, než se Velikonoce začaly slavit jako křesťanský svátek vzkříšení.

Tady jsou některé z nejstarších tradic, které se u nás dodržují (nebo dodržovaly) už po staletí:

Malování kraslic

  • Původ: Pohanský symbol nového života, plodnosti a jara.

  • Tradice: Vajíčko jako symbol zrození – lidé si ho dávali jako dar už v předkřesťanských dobách. Malovaná vejce se používala při jarních rituálech. Křesťanství tento symbol převzalo jako znamení Kristova vzkříšení.

Pomlázka

  • Původ: Pohanští Slované věřili, že proutky vrby nebo lísky mají omlazující a očistnou moc.

  • Tradice: Vyšlehání děvčat mělo přenést „sílu jara“ – zdraví a plodnost. Pomlázka se vyráběla z čerstvých proutků, které se často i zdobily.

Pálení ohňů a chození s Mařenu

  • Původ: Staré pohanské rituály, které symbolizovaly konec zimy a smrt.

  • Tradice: Lidé vynášeli figurínu Moreny (Mařeny), symbol smrti a zimy, a házeli ji do vody nebo pálili. Tento obřad měl přivolat jaro. Dodnes se v některých oblastech zachoval jako součást lidových slavností.

Zelený čtvrtek a jídla z bylin

  • Původ: Směs křesťanských a lidových zvyků.

  • Tradice: Na Zelený čtvrtek se jedla zelená jídla – hlavně špenát, kopřivy, mladé výhonky bylin. Mělo to zajistit zdraví po celý rok. Vědělo se, že byliny právě začínají růst a mají velkou sílu

Zvonění a „zvony do Říma“

  • Původ: Křesťanská tradice s lidovými prvky.

  • Tradice: Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty „zvoní zvony do Říma“, takže místo zvonění chodili chlapci s řehtačkami – „klapačkami“ – a obcházeli vesnici.

Jaké jsou nejrozšířenější velikonoční tradice v Česku?

Některé velikonoční tradice mají hluboké historické kořeny, jiné se mírně přizpůsobily současnosti. Zde jsou:

Pomlázka (šlehání děvčat)

  • Kdy: Velikonoční pondělí

  • Co to je: Chlapci šlehají dívky pomlázkou z proutí, aby byly po celý rok zdravé a veselé. Děvčata je za to odmění malovanými vejci, mašlemi nebo sladkostmi.

  • Moderně: Někdy se dávají i panáky alkoholu nebo peníze. Tradice přetrvává hlavně na venkově, ale i ve městech ji lidé dodržují, třeba symbolicky v rodině.

Malování kraslic

  • Kdy: Před Velikonocemi, obvykle během Bílé soboty nebo neděle

  • Co to je: Ozdobování vajíček – malování voskem, barvení cibulovými slupkami, vyškrabování, oblepování stužkami apod.

  • Moderně: Kromě tradičních technik se dnes používají i fixy, samolepky nebo plastová vajíčka.

Velikonoční jídla

  • Typická jídla:

    • Mazanec – sladké pečivo s rozinkami a mandlemi

    • Nádivka (hlavička) – se zelenými bylinkami, vejci a uzeným masem

    • Beránek – pečený sladký koláč ve tvaru beránka

    • Špenát, kopřivy – hlavně na Zelený čtvrtek

  • Moderně: Tradiční jídla jsou oblíbená dodnes, ať už domácí nebo z pekárny.

Řehtačky (klapačky)

  • Kdy: Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty

  • Co to je: Místo zvonů, které „odlétly do Říma“, chodí kluci se dřevěnými řehtačkami po vesnici a dělají hluk, aby připomněli věřícím modlitby nebo mši.

  • Moderně: Často už jen jako doprovodná akce ve školkách nebo při folklorních slavnostech.

Křesťanské zvyky a bohoslužby

  • Co to je: Pašijový týden – připomíná poslední dny Ježíše Krista. Nejvýznamnější je Bílá sobota (bohoslužby) a Boží hod velikonoční (neděle).

  • Moderně: Praktikují především věřící, ale mnoho lidí chodí i jen kvůli atmosféře, svíčkám, zpěvům nebo tradici.

Dekorace a výzdoba

  • Co to je: Výzdoba domovů jarními motivy – vajíčka, kuřátka, zajíčci, větvičky s pentlemi, vrbové kočičky.

  • Moderně: Velikonoce jsou i estetický svátek – lidé si zdobí domy, zahrady a okna bez ohledu na víru.

 

Informace k článku: článek byl z části vytvořen s pomocí AI

zdroj úvodní fotografie: pixabay.com

Pokračujte ve čtení dalších článků lifestylového typu nejen o Velikonocích ZDE.