Pečení perníkové chaloupky se proměnilo ve výzvu

Jsem člověk, který miluje Vánoce a vždy jsem je milovala. Člověk na určité věci a záležitosti pohlíží s přibývajícím věkem, zkušenostmi a hlavně nedostatkem času či jiných priorit spíše, upřímně řečeno, možná trošku jinou optikou než dříve. Stejně tak je tomu u mě. Dříve jsem byla neuvěřitelně urputná, až mě to samou vysilovalo, ale vidím to až dnes. Když jsem se rozhodla dojít k nějakému cíli, prostě jsem tam došla.

Perníková chaloupka pro moje rodiče

Vždy jsem byla tvořivá osoba. Před mnoha lety jsem objevila možnost zakoupit si směs od dr.Oetkra (není reklama a nevím, že by jiná společnost nabízela tuto možnost, ale neaktualizovala jsem si informace) pro vytvoření perníkové chaloupky. Vrhla jsem se do samé tvorby s vervou sobě vlastní zcela bez zkušeností.

I když odvahu mi dodávalo, že jsem již upekla pro své blízké několik dortů, které všem i chutnaly. Říkala jsem si, zvládnula jsem dorty, vánoční cukroví společně s mojí maminkou peču každý rok, tak perníkovou chaloupku vytvořit zvládnu také.

Proces tvorby perníkové chaloupky se neobešel bez problémů

Nemám ráda slovo problém. Pojem výzva je mi bližší. Mám pocit, že na druhé zmíněné slovo se lépe hledá řešení, tak nějak snadněji.

Ovšem co mě potkalo, by bylo možné za problém označit. Není špatně zkoušet nové činnosti apod., naopak, ale je vhodné si o tom nejdříve něco zjistit, poradit se zkušenějšími lidmi, vyhneme se tak chybám a ušetříme spoustu času, který následně můžeme efektivně využit pro jinou aktivitu, například i odpočinek.

Měla jsem vše potřebné, přečtený návod a vrhnula jsem se do práce. Pamatuji si dodnes, že jsem vyválela těsto, vystřižené tvary z krabice dle návodu jsem se snažila tzv. obkreslit na těsto. Celé se mi to hýbalo a přenést na plech to také jednoduché nebylo. Výsledek pečení byl, že jsem to sice upekla, ale tvary, neboli střecha a zdi byly velmi křivé. Došlo mi, že moje snaha je fajn, ale potřebuji pomoc.

Zavolala jsem jedné ze svých tet, která je velmi šikovná žena, skvěle peče a několik perníkových chaloupek, lze dodat, že nádherných, má již za sebou. Sluší se dodat, že s dokončovacími pracemi, tedy spojováním zdí apod. jí zdárně pomáhal vždy i strýc (minulý čas jsem použila, protože již perníkové chaloupky péct pro náročnost stavby už nechtějí).

Teta tedy má potřebné zkušenosti. Pamatuji si dodnes, jak jsem jí volala a ona mi řekla, že mi pomůže. Když jsem k ní domů přišla, ocenila moji snahu, udělat mým rodičům radost a potěšit jej perníkovou chaloupkou. Společně jsme se i zasmály. Je důležité nebrat se příliš vážně a učit se nové dovednosti.

Každopádně, co se týká tvorby perníkové chaloupky všem lidem, kteří ji chtějí upéct, si dovolím doporučit, mějte tzv. po ruce někoho, kdo ji už někdy pekl a rád vám poradí. Určitě se vám další ruce budou hodit, když budete spojovat zdi bílkovým sněhem. Udělat jej správně hustý je také druh umění.

A jak dopadla mnou vytvořená perníková chaloupka? Skvěle! Díky mojí tetě, která pomocí sněhu dokázala perníkovou chaloupku ozdobit, hlavně sníh choval křivé zdi apod. A zdobily jsme ji spolu.

Už jste někdy pekli perníkovou chaloupku a jaký byl váš výsledek?

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com

Pokračujte ve čtení článků lifestylového typu ZDE.