Oslavili jste Mezinárodní den psů?

V pondělí bylo datum 26. srpna 2024, které patří mimo jiné události s názvem Mezinárodní den psů, takže vás, pravidelné čtenáře tohoto blogu a webu Fashion Industry CZ nepřekvapí, že tomuto tématu věnuji prostor v článku zde na blogu.

Důvod je jasný, stále mám a vždy budu mít v srdci fenku Kendy, psí přítelkyni plemene Americký pitbulteriér, která původně byla psem mého přítele, potom jsme se o ni starali společně a nakonec, po našem rozchodu jsme v tom pokračovali a dnes už jsme zase spolu, jen ale bez Kendy bohužel. Kendy byla úžasná.

Věnujte svým psům čas teď

Co mám na mysli tímto podnadpisem? Nemyslím, hned teď, ale v přítomnosti, například během dnešního dne, v průběhu tohoto týdne. S Kendy jsem žila téměř celý její život. Vždy jsem myslela na její potřeby, ano, upřímně řečeno, mnohdy či spíše často na úkor svého vlastního pohodlí.

Chtěla jsem, aby měla co nejlepší život a nejvyšší kvalitativní standard, stejně tak k ní přistupoval její páneček, můj přítel. Většinu lidí psi udělají lepšími lidmi. Lidé si totiž uvědomují či brzy začnou, po tom, co svého psího přítele mají, že psí přátelé nám život zpříjemňují jen několik málo let.

Naštěstí (kvůli Kendy) jsem si začala v průběhu let uvědomovat, že pomaličku stárne a myslet na její měnící se potřeby. To, že byla skvělá a bohužel (v tomto) typický „bojový pes“, že někdy šla dál i přes menší bolest či únavu, tzv. vydržela, a pokud člověk by nebyl pečlivý pozorovatel, nevšiml by si toho, bylo smutné a současně obdivuhodné.

Kendy od vyššího věku dostávala kloubní výživu. Často jsme snahu o zlepšení jejího standardu konzultovali s veterinárním lékařem a inspirovali se internetem – zdravě a s rozumem. Chtěli jsme, aby měla krásný život a zdravé stáří. Bohužel i přes naši péči a snahu ji potkala rakovina mezi tenkým a tlustým střevem a nakonec umřela.

Jednou byla se mnou Kendy u mých rodičů a nebylo vyloženě vlídné počasí, nepršelo, ale bylo takovéto nic moc počasí, kdy běžný člověk radostně ven nejde. A my jsme se s maminkou bavily, zda půjdeme ven nebo ne a já jsem ji řekla – (to byla Kendy ještě zdravá), „Mami, pojď, teď můžeš pro Kendy skutečně něco udělat, tak to udělej, aby sis jednou neřekla, měla jsem jít s ní na vycházku a měla jsem udělat to a to, potom už tu možnost mít nebudeš“.

Víte, myslela jsem si, že díky tomuto přístupu (jednala jsem tak vícekrát), budu mít čisté svědomí a až jednou Kendy s námi nebude, budu méně smutná. Dnes, když už tu Kendy není, mám sice dobrý pocit, že jsem pro ni opravdu udělala maximum, co jsem mohla, ale smutná jsem stejně, že už s námi není, proto říkám, věnujte svým psům čas teď, dokud máte tu možnost.

Místo zatrpklosti osvěta majitelům psů

Vždy jsem se bála psů či z nich měla respekt, až do doby než jsem žila s Kendy. Změnila mi život, byla skutečný psí přítel. A říkám upřímně, strašně mi chybí a vždy bude, ale snažím se jít dál s tím, že jsem vděčná za všechno, co jsme spolu mohly zažít i to, jak zkoušela, co lidi okolo ní vydrží a skvěle se tím bavila. Kdo někdy žil s „bojovými psi“, tak asi ví, o čem mluvím, respektive píši. Jsou to miláčci, ale jsou sví.

Když můžu a někdo se mě na něco zeptá v souvislosti se psy, na nějakou zkušenost, pomůžu a dávám tipy na kvalitní veterinární lékaře, s nimiž mám dobrou zkušenost, protože udělám dobrou věc, mám dobrý pocit, lidi to uklidní, zvíře uzdraví a veterináře podpoří. Aneb šíření pozitivní energie a dobrých zpráv, kterých není nikdy dost, mi dělá radost.

My jsme se bohužel setkali s tím, že vyhlášený veterinář na vyhlášené klinice z nás jen tahal peníze a moc dobře věděl, že Kendy už není pomoci, tudíž její trápení prodlužoval a naše vlastně taky. Nikdy není nic černé ani bílé, ale říkám, že nejdůležitější je, když máte psa, věnovat mu čas atd. když je zdravý, když je nemocný případně, zvláště ve stáří, snažit se mu pomoct, ale nenechat jej trápit se a prodlužovat jeho trápení.

Je to smutné, ale myslím, že to už poznáte, když s vámi nechce být. I přestože celý svůj život vás miluje. Kendy mi chybí a nejen mě, ale místo zatrpklosti raději šířím informace a podporu ostatním majitelům psů.

Když jsem někde ve městě, ráda se na ulici zastavím s cizími lidmi a jejich psy. Chlupáči za mnou často sami přichází, asi poznají, že je mám ráda a přeji jim jen to nejlepší, stejně jako dobrým lidem a ostatním živým tvorům.

Psi jsou skvělí, ale nejen oni

Myslím, že ať už člověk chová jakékoliv zvíře, je úžasné, že má zvířecího přítele a ten zase jeho. To, že nejsem fanynka některých zvířat, neznamená, že nerespektuji, že někdo je. Ano, fandím psům tak nějak více, a proto si dovolím říct, že je skvělé, že je jim věnovaná pozornost nejen v oblasti zdraví, výživy apod., ale i zábavy. Mohou doprovázet své lidské přátele na mnohem více míst než dříve.

Závěrem si dovolím poslat pusu, podrbání, objetí a pozdrav do psího nebe pro Kendy, kde je možná i váš psí kamarád či dokonce několik psích přátel či jiná zvířata. Doufejme, že se tam mají krásně a vzpomínají na nás v dobrém.

Veselejší dotaz, i když vše, co jsem zmínila, k životu patří. Máte psího kamaráda?

Zdroj všech fotografií: archiv Sandry Friebové

Pokračujte ve čtení článků lifestylového typu ZDE.