Myslím, že pro všechny děti, když byly malé, oblečení a boty rodičů byly nejlepší na zkoušení a nošení.
Také, když jste byli malí, v době vašeho dětství, jste si rádi zkoušeli boty a oblečení, děvčata svých maminek a babiček a chlapci možná svých tatínků? Chtěli jste se jim podobat v případě děvčat být elegantní jako vaše maminky?
Módu mám v genech
Mám skvělou rodinu, to říkám často a jsem za ni vděčná. Bohužel někteří členové mojí rodiny již zemřeli, některé z nich jsem ani nepoznala, jiné jsem znala a hodně se mi věnovali. Možná se nyní budete divit, pokud jste nečetli článek a dát název o rodině, ale jsme v kontaktu i vzdálenější příbuzní. Krásný vztah jsem měla i s dědovou sestřenicí a jejím manželem, byli naprosto úžasní a ráda na ně vzpomínám, byli to srdeční, upřímní a veselí lidé.
Nyní k tomu, proč mám módu v genech. Součástí mojí rodiny je také moje babička, maminka mojí maminky. Moje babička (vyučená pánská krejčová) měla dědečka a ten měl krejčovství a já mám informační web o módě. Myslím, že je úžasné dědit některé krásné tendence ob generaci.
Moje babička pracovala jako pánská krejčová v OP Prostějov, a protože měla dobré vztahy s rodinou svého šéfa, aby to nevypadalo, že má nějakou protekci, musela svoji práci odvádět co nejlépe uměla a byla schopná vytvořit nejen část oděvu, jako mnoho jiných pracovnic, ale celý oděv, zaskočila za zaměstnankyni tam, kde bylo případně potřeba. Byla dokonce vyhlášena nejlepší pracovnicí měsíce.
Moje babička je velmi šikovná na ruce, jak se říká. Nyní už má vyšší věk a její zdraví není, co bývalo. Někdy se mi podaří ji přemluvit, aby mi udělala drobnou úpravu na mém oděvu a musím říct, že jí to trvá déle, než dříve, ale práce jí odvedená je kvalitní.
Když jsem byla dítě, v 90. letech, nebylo na trhu tolik oděvů jako dnes. Dodnes si ráda prohlížím fotografie, kde jsem já jako dítě a koukám na oblečení, které jsem tehdy měla, s radostí vzpomínám, když mi jej maminka i babička šily. Dnes mít cokoliv na míru je považováno za luxus, rozhodně to není standardem.
Dodnes vidím, jak mi, jako malé holčičce, moje maminka chystala oblečení a ladilo mi i se spodním prádlem včetně ponožek. Myslím, že tento přístup na mě zanechal výrazný pozitivní vliv a vybudoval ve mně vztah k módě, designu a stylu. Mnoho mých známých uznalo, že na ně působili v dětství jejich rodiče a díky nim mají také vztah k módě. Jak je to u vás?
Babiččino tvořivě – módní království
Když jsem byla malá, moje babička se hodně věnovala ručním pracem, od šití až po pletení. Vzhledem k tomu, že šila oblečení a různě i jinak tvořila, měla svoje králoství, kde měla šicí stroj, látky, nitě a knoflíky. Pamatuji si, že mě v dětství fascinovaly ty barvy a materiály, knoflíky jsme považovala za úžasné věci.
Protože babička měla blízko k módě, podle toho vypadal i její botník. Paradoxně jsem si asi spíše nazouvávala babiččiny boty na podpatku, než maminčiny, ale i ta boty tohoto typu měla a ne v malém počtu. Tehdy se mi výška podpatku zdála obrovská. Máte podobně to co já, a to vnímání rozdílu té samé věci v dětství a dospělosti? Například výška podpatku, množství sněhu apod.? Když jsem byla malá, vše se mi zdálo větší.
Babička měla obrovské množství módních doplňků, jako například náušnic, koráli a broží. Nejvíce jsem obdivovala její korále. Pamatuji si také, jak jsem si hrávala tzv. na obchod, měla jsem si krásnou pokladní kasu. Rozložila jsem babiččiny módní doplňky a k nim nastříhala papírky a propiskou k nim napsala cenu.
Kdo z vaší rodiny vás vedl k módě už v raném dětství?
