Motorka a cestování
Motorka a cestování, to je spojení naprosto ideální a úžasné. Ti z vás, kdo jsou aktivní motorkáři, a nebo aktuálně jen duší, stejně jako já, mě pochopí a budou s tímto tvrzením souhlasit.
Vzhledem k tomu, že zde (myšleno v Česku) máme jaro, i když počasí tomu až tak neodpovídá, jak bychom si přáli zvláště my, milovníci slunce a teplých dnů, je to tak. No a s jarem souvisí mnoho skvělých aktivit, stejně jako s blížícím se létem. Mezi těmi aktivitami je cestování a ideálně i na motorce. Motosport je záležitost, která nevyhovuje každému.
Moje motorka a cestování na ní
Dnes bych vás ráda, zde v článku v kategorii Blog na webu informačního webu o módě, ekonomice a lifestyle Fashion Industry CZ, pobavila a ohlédla se za mým cestováním na motorce.
Moje zamilování – motorka Kawasaki
Ten příběh je trošku delší, začal někdy v době, kdy mi bylo cca 16 roků a dělala jsem hostesku na Ecce Homo ve Šternberku. Pro mě splněný sen. Díky své energické nátuře, lásce k autům a motorkám, jsem byla šťastná a ještě více, když jsem se dostala do depa a mohla jsem si povídat s lidmi, kteří byli závodníci, ale i jejich doprovodem v rámci týmu, fotit různé věci, atd.
Jednou z těch zajímavých aktivit byla možnost sednout si na bezpečně stojící zelenou motorku značky Kawasaki v depu samozřejmě s dovolením a s tím, že mě rádi vyfotili na památku. Myslím ale, že to tehdy nebyla moje oblíbená 900 Kawasaki Ninja. Tehdy jsem si řekla, tuhle motorku chci a jednou ji budu mít, stalo se o pár let později.
Motorku jsem si pořídila. Jak jsem už zmínila, vždy jsem měla ráda auta a motorky. Jsem fanynkou i veteránů. Nelze říct, že bych těm strojům rozuměla nějak více, ale mimo jiné obdivuji jejich krásu. I proto jsem tak nadšená, že i letos jsme mediálním partnerem Veteranfestu ve Slavkově.
Není tedy překvapením, že jsem si ve svých 16letech udělala poctivě řidičák – získala jsem oprávnění řídit motorku s obsahem 125 ccm s omezením do 11 Kw. Vždy jsem chtěla silnější a řidičské oprávnění bych si mohla udělat i následně v 18 a potom v 21 letech, ale…nikdy se nepřeceňuji a vím, že na to nemám fyzickou sílu…nezvedla bych silnější stroj ani ze stojanu a nechci nikoho včetně sebe ohrožovat, proto jsem své splnění snu vyřešila jinak.
Ninju jsem si pořídila, ale měla jsem to štěstí, že můj tehdejší přítel na tom byl s fyzickou sílou o poznání lépe, vzhledem k tomu, že je to bývalý řecko-římský zápasník, který měří 180 cm a celý svůj život cvičí a dělá různé sporty, není to překvapení. No a tento skvělý muž miloval nejen mě, ale i motorky a tak jsme jezdili spolu. Byla jsem tzv. batůžek (spolujezdec).
Bohužel příběh s přítelem na nějakou dobu nedopadl dobře a s motorkou také ne. Bohužel ji svěřil na opravu člověkovi, který ji zničil. To ve zkratce bez podrobností řečeno, ale já vás nyní chci pobavit, takže veselejší ohlédnutí přichází.
Kvalitní oděv i obuv pro cestování na motorce je základ
Toto platí, zvláště pokud vlastníte motorku se silným obsahem motoru a současně na ní i jezdíte a máte rádi rychlost. Kdysi, v době, kdy jsem ještě neměla zakoupenou obuv na motorku, ale chtěla jsem se na motorce projet, jsem během jízdy v jiné obuvi zjistila, kolik drobných kamínků na cestách je, odrážely se mi do nohy kolem kotníku během jízdy.
Musím říct, že když jsem si kupovala svoji obuv na motorku, narazila jsem na velkou nesympatii obchodníka, ptal se, zda budu jezdit jako řidič, pokud prý ne, tak mi stačí obuv bez bočních prvků, které dnes na botě mám, atd. Vůbec jej nezajímalo, co chci já, nakonec se mi u něj podařilo koupit obuv podle mých představ.
Přiznávám, že na silnou motorku bych nesedla bez helmy (celouzavřené, kryjící i zuby), kvalitní bundy – ideálně kožené, kožených kalhot a kvalitní obuvi na motorku.
Každá motorka si žádá jiný typ helmy
Toto by možná někteří lidé řekli, zvláště majitelé „čoprů“, ale já si dovolím říct jiný názor. Osobně preferuji celouzavřenou helmu, která kryje i spodní čelist. Mám otevírací helmu, je mi to pohodlnější, ale myslím si, že ještě bezpečnější je ta neotevírací.
Když jsem usilovala v autoškole o řidičské oprávnění na motorku, dozvěděla jsem se tam mnoho mouder, kterými se dodnes řídím, i když jedu v autě. Jedno z nich znělo, v autě jdou první plechy, potom vy, na motorce jdete vy. Když řídím auto, snažím se zvláště za motorkáře přemýšlet a respektuji je. Jsem vděčná, že se mi dobré skutky vrací. Podotýkám, nedělám je účelově.
Pokud jsou mezi vámi, lidmi, kteří čtou tento článek, osoby, jež zvažují koupi motorky, oděvu atd., vše co s tím související, dovolím si říct svůj názor – neváhejte s koupí kožené kombinezy, ať už jste žena či muž.
Když kožený oděv na motorku ochránil její posádku
Že kůže je fajn obecně a je to materiál, který odolává zvláště při správné péči i zubu času, to snad se mnou z logiky věci a zkušenosti mnoho lidí souhlasit bude, ale dovolím si podělit se s vámi o jeden příběh, který se stal.
Mám příbuzné, kteří mají dům v podstatě pod zatáčkou cesty, po níž často v sezoně jezdí motorkáři a není jich málo – těch motorkářů. Bohužel ta zatáčka je příšerná už pár lidí tam mělo na motorce nehodu. Vždy jim pomohlo kožené oblečení, stejně tak jiní příbuzní mi kdysi říkali, že viděli před jejich domem motorkáře po nehodě a řekl jim, že měl štěstí, že měl kožený oděv.
Spolujezdec při cestování na motorce může být užitečný
Tak, nyní k tomu pobavení. Miluji cestování. Jednou jsme takto jeli s přítelem v dávné minulosti na mojí motorce a projížděli jsme městem, kam jsem do jedné restaurace jezdila s mojí tetou a strejdou na večeři, když jsem u nich bývala na letních prázdninách.
Byla jsem přesvědčená, že si dobře pamatuji, kam máme jet – vyskytla se tam uzavírka a dojeli jsme na křižovatku, kde jsem měla rozhodnout na dotaz přítele, kam máme jet. Přiznám se ale, že jsem na této křižovatce zjistila, že si nejsem jistá, ale příteli jsem to nepřiznala, když už jsme tam byli podruhé, byl lehce na pochybách. A dal raději na svůj úsudek.
Jednou jsme jeli autem a svěřil mi gps, abych tam zadala cíl naší cesty, měla to být ulice a já jsem v tomto názvu našla město, naštěstí nebylo příliš vzdálené od původního cíle naší cesty.
No a když jsme byli v italském Římě, půjčili jsme si tam skútr (řídil přítel) s tím, že se pojedeme podívat i za město a gps nepotřebujeme, protože máme mobil a já jsem měla vypsanou pro cestu autem poznámky z Google map…na první křižovatce jsem netušila kam jet a jak foukl vítr, málem jsem přišla i o papír s poznámkami a mobil? Ten se vybil. Nakonec vše dopadlo dobře, skútr jsme vrátili a v pořádku jsme se vrátili na hotel.
Se mnou chcete cestovat. Většinou není nouze o zážitky, na které se nezapomíná. Zajímavé ale je, že když cestuji sama, všude dojedu na první pokus a s úsměvem. Ještě bych dodala, že díky mojí chybě v italském Římě odbočil jinam a viděli jsme více, než jsme původně plánovali.
Co z toho všeho plyne? Nebojte se zážitků, mějte odvahu a užívejte si ve zdraví a s respektem celý život bez ohledu na to, kolik je vám let, samozřejmě s přihlédnutím k vašim možnostem.
Líbil se vám článek? Za sdílení a označení na sociálních sítích budeme rádi.
Pokračujte ve čtení lifestyle článků ZDE.