30. narozeniny jsem měla již 19. srpna, ale jak to tak v podstatě tradičně u mě bývá, téměř nikdy je neslavím ten den. Jsem šťastná, že mám skvělou rodinu, úžasné přátele a hodně dobrých známých, včetně milých pracovních známých.
Dalo by se říct, že slavím vlastně celý život už jen tím, že žiji a umím si život užívat. Na druhou stranu tím, že dělám věci naplno, stejně tak samozřejmě vykonávám i své pracovní aktivity, nemám času nazbyt, snažím se mít jakousi organizaci, systém ve věcech, ale pracuji s lidmi a to samo o sobě přináší pestrost a ne vždy vše mi vyjde podle plánů.
Než slovo plány bych raději použila představy a nápady, možná ještě lépe návrhy, slovu plány v osobním životě příliš nefandním, protože vím, jak je život pestrý a nechci případně být zklamaná, když mi něco z různých důvodů nevyjde.
Oslava narozenin se vzdálenější rodinou
Oslavu se vzdálenější rodinou mívám obvykle později než v den mých narozenin. Mám narozeniny a svátek v období, kdy můj tatínek narozeniny, a tak obvykle svoje narozeniny slavíme tak nějak dohromady, což je moc fajn.
Je krásné, když si člověk své narozeniny užije i oslavy k tomu se vztahující, ale myslím, že důležitější než to, jestli si na vás někdo vzpomněl na vaše narozeniny je fakt, jak se k vám chová celý rok. Pokud se k vám někdo chová slušně, upřímně, fér a prostě zapomene na vaše narozeniny, nevidím to jako konec světa.
Napadá mě ale myšlenka, že pokud na vás v podstatě například kašle váš životní partner během roku a má po ruce vždy nějakou výmluvu, proč s vámi nemůže jet na výlet, jít na procházku apod., je pravděpodobné, že zapomene i na vaše narozeniny. V dnešní době plné diářů v tradiční i elektronické podobě je divné, že někdo, kdo tvrdí, co pro něj znamenáte, zapomene na Váš den. Samozřejmě může se stát, že někdo není otrokem techniky, ale to už se vracím k případu, že na vás celý rok nekašle. Mám pocit, že vše jde ruku v ruce.
Co je víc? Dárky nebo zážitky?
Odpověď na tuto otázku mám osobně jednoduchou, spokojený život, to ostatní je příjemný bonus k tomu. A spokojený život vychází z nás samotných a našeho přístupu celkově k němu jako celku. Každopádně čím jsem starší, tím víc, i po pandemii koronaviru, jsem šťastná, když můžu někam vyrazit, cestovat, poznat nějaké místo a získat nové zážitky.
S mými rodiči jsem si už dlouho říkala, že jsme dlouho nebyli v ZOO Lešná u Zlína a hledali jsme termín, který by nám vyhovoval pro návštěvu tohoto místa. Navrhla jsem moje narozeniny a oni souhlasili, užili jsme si to všichni. Bylo krásné počasí a zoo je nádherná v safari stylu, včetně stánků s občerstvením, všude jsou odpadkové koše a mnoho možností, kde se občerstvit, posadit apod. Moc jsem se těšila na slony a lvy. Miluji lvy!!! Lev je za mě právem králem zvířat, ta jeho lehká arogance v pohledu ten nahled a úroveň je neuvěřitelná.
Při odchodu ze zoo jsme si koupili plastové kelímky se lvem (já a můj tatínek) a moji maminku zaujal kelímek se slonem. Nutno uznat, že se z nich úžasně pije.
Nejsem sluníčkář, jen optimista
Před několika lety jsem si zvolila heslo Stojím nohama pevně na zemi a hlavu mám v oblacích a držím se ho, jak v pracovním, tak i osobním životě. Před několika lety jsem zažila obrovský podraz od blízké osoby a musím říct, že nakonec mi byl vlastně přínosem, pochopila jsem, proč se to vše stalo, že jsem byla příliš hodná a vlastně si sama sebe málo vážila.
Protože vím, že život je někdy náročný, měla jsem obrovské pochopení, kterého lidé kolem mě zneužívali, zvláště moji energičnost a ani slovo férovost a pochopení vůči mně jim nic neříkalo, vše brali jako samozřejmost. Zažila jsem také podrazy v profesním životě, na můj vkus jich bylo až moc. Jaké překvapení, zvláště pak pro mě jako hodného a pracovitého člověka, že to bylo od lidí, pro které jsem pracovala někdy i více než jsem musela.
Nestala jsem se zapšklou jen více obezřetnou. Začala jsem konat ve svém životě změny a pomaličku se můj život mění ve spokojený a lepší život. Je to běh na dlouho trať, protože mít pochopení a být hodná a slušná je mojí přirozeností. Začala jsem tehdy rozloučením se s lidmi, kteří si mě jako člověka nevážili. Člověk si musí vážit svojí energie a rozmyslet si s kým bude trávit čas a do koho bude investovat energii. Mít pochopení je fajn, ale mějte respekt i sami k sobě.
Jak rádi slavíte svoje narozeniny, také je slavíte na vícekrát?
Zdroj všech fotografií: archiv Sandry Friebové
