Dnes je Mezinárodní den leváků a mám potřebu, z mnoha důvodů, se tomuto tématu věnovat, mimo jiné proto, že být jiný je v pohodě.

Být jiný je v pohodě. Nenechejme se odradit, buďme optimisti.

Jsem pravačka, ale znám několik málo leváků, i proto jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat pozornost a napsat článek s tím, že do něj vložím hlubší myšlenku, a to to, že být jiný je v pohodě.

Na první pohled možná nejsem nějak výrazně odlišná, snad jen tím, že mám světlý obličej a objektivně musím říct, že většinou se mi v podstatě neopaluje, a když ano, tak lehce. Jsem typická sněhurka, zimní typ, nevadí mi to, mám se ráda a jsem se sebou šťastná a v pohodě. Dalším prvkem, kterým se občas odlišuji od davu lidí, je moje výrazně barevné oblečení, které podtrhuje moje optimistické nahlížení na svět a radost ze života.

Výrazné oblečení a pestré barvy miluji a jsem šťastná, že mi to moje práce umožňuje prezentovat. Čím bych řekla, že absolutně nezapadám do davu je, že jsem svá. Nepůjdu s davem jen proto, že jdou ostatní. Kdo mě zná, tak ví, že jsem velmi komunikativní a nápomocná osoba a svět vidím jako krásné místo a v lidech se snažím vidět hlavně to lepší. Neřekla bych o sobě, že jsem sluníčkář, protože jsem velká realistka, nepřehlížím fakta, ale mám ráda dobré konce, v něž věřím.

Vím, že věci mohou dopadnout i špatně, ale také dobře. Jak se říká, vše má své klady i zápory a já věřím v sílu pozitivní energie. Negativní energii se vyhýbám, protože ta člověka nikam neposune, investuji pozitivní energii, protože jako mnoho dalších lidí věřím a následně vidím, že to je správná cesta k cíli a splněným snům.

Naštěstí existuje velké množství lidí, kteří jdou vpřed, negativní energii nešíří a sami se jí vyhýbají, protože člověka paralyzuje a zastavuje, což nepotřebují. Bohužel je ale také určité množství lidí, kteří než aby se pokusili splnit si sny a jít vpřed, hledají důvod, proč to nedělat a šíří negativní energii, a pokud takové lidi potká člověk, realista, který ví, že něco může dopadnout i špatně, ale vidí spíše kladný výsledek je pro ně divný a jiný a sluníčkář.

Je v pohodě být jiný, pamatujte na to. Je fuk, jakou má člověk barvu, konfekční velikost (pokud je zdravý), apod. Nikdy se nelze zavděčit všem. Hledejme spíše lidi, kterým je s námi dobře a nám s nimi také, kteří nás inspirují a posouvají vpřed. Vpřed k cíli – zdravý, šťastný a spokojený život, jak osobní, tak i pracovní a ty ostatní neřešme. Mějme k sobě vzájemně respekt a pochopení, ne vždy máme svůj den.

Mezinárodní den leváků, být jiný je v pohodě

Něco málo o levácích?

Odpovědět na otázku proč je někdo levák či pravák, není snadné a je za potřebí mít trošku povědomí o medicíně, která na to zná odpověď. V jednom z článků zde na blogu jsem se věnovala tématu mozek – přečíst si jej můžete zde.

Pohled na leváky v minulosti. Odlišnost přináší mnohdy nepříjemné chvíle.

Pohled na leváky v minulosti bych shrnula jedním slovem – tragédie. Znám lidi, kteří jsou leváci a jsou věkově starší. Když vzpomínají na své dětství, je mi jich líto, neměli to snadné, snažili se je přeučit a vlastně zapřít sami sebe, což je velmi špatně.

V dávné minulosti pohlíželi na leváky jako na  zlo a nebezpečí – více si můžete přečíst zde https://www.national-geographic.cz/clanky/10-faktu-o-levacich-ktere-jste-netusili.html

Mezinárodní den leváků, být jiný je v pohodě

Být jiný je v pohodě

Už od svého dětství jsem tak nějak nikam nikdy nezapadala, všeobecně jsem nikdy nešla s davem a byla divná holka. Až časem jsem to začala vnímat jako svoji výhodu, ale nebylo to lehké. Jak jsem psala v minulém článku Mezinárodní den mládeže, mám různé známé a díky tomu široké povědomí o různých věcech a vím, že se mnohdy dějí neuvěřitelné věci. Zažila jsem je nejen já, ale i moji známí. Proto mám velké pochopení a pro některé lidi jsem kvůli tomu naivní, až hloupá a důvěřivá.

Nesoudím lidi a neháži je do jednoho pytle. Je obvyklé, že někde někdo řekne z jaké je země a jen proto, že se našlo pár ne moc hodných lidí od tamtud a jsou známé z médií takové případy, ty hodné lidi k nimi řadí ihned a bez váhání také. Smutné! Jak se říká, blbce najdeš všude a já dodávám a je fuk, zda jde o lidi modré nebo zelené barvy. Říkám to s nadsázkou, aby bylo zřejmé, že nehodnotím lidi podle barvy apod.

Pamatujme ale, naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného.

Jste leváci nebo praváci?

Zdroj všech fotografií: pixabay.com