Mezinárodní Den bez aut bude 14.11. 2021 (dle některých zdrojů, jiné tvrdí, že bývá vždy v září). Vzhledem k tomu, že auto má obrovské množství lidí, rozhodla jsem se této tématice věnovat dnešní článek a následně zjistit váš názor v souvislosti s tímto tématem.
Jaký máte vztah ke svému autu?
Nevím, jaký vztah máte ke svému autu vy, ale já mám to svoje ráda. Někdy vám napíši o svém prvním autě, bylo skvělé, měla jsem jej ráda. Myslím, že na to, že to bylo moje první auto, bylo opravdu fajn, nebyl to vrak.
Matně si pamatuji, že nebylo drahé, byl to ovšem skvělý kup, mělo nejen klimatizaci, ale i elektrická okna a pěkný interiér – plast v imitaci dřeva. Velikost kufru (mělo 5. dveře) byla dostačující, tehdy jsem tahala různé věci a hodně se přesouvala z jednoho místa bydliště do dalšího (ano bydlela jsem na více místech a bavilo mě to) i se svojí psí kamarádkou plemene Americký pitbulteriér Kendy. Spotřeba paliva byla také únosná.
Ale vše jednou končí a začíná něco nového. Je to tak správně. Život je vývoj a proces a stejně tak tomu bylo u mě i v oblasti automobilů. V současné době mám již několikáté auto. Auto lze považovat za vlastní prostor, něco jako domov, člověk v něm musí mít dobrý pocit, když do něj sedne, je tak trochu ve vlastním světě.
Zdroj fotografie: archiv Sandry Friebové
Mám ráda prostorná auta. Některá malá auta se mi líbí designově, a když jsem do nich nastoupila, byla jsem překvapená prostorem uvnitř, ale upřednostňuji větší auta z více důvodů. Tak nějak více věřím těm větším a prostornějším autům. U malých aut je ale jistě nesporná výhoda, zvláště pokud jejich majitel/ka bydlí ve městě, jejich velikost, protože kdekoliv snadno zaparkují. I když jsou lidé, kterým se lépe parkuje s velkým autem.
Lidé jsou různí, někteří dávají svým autům jména. Patříte mezi ně? Já ne. Ale pravdou je, že svoje první auto bych nemohla prodat, proto jsem jej tzv. dojezdila. Byla to chvíle, kterou jsem obrečela, ale už na něm bylo tolik závad a bylo staré, že nemělo smysl do něj dále investovat peníze.
Nedokázala bych se dívat, jak s ním někdo jezdí a nechová se k němu třeba hezky, i proto jsem jej raději zvrakovala. A prodat jej na náhradní díly? To ani náhodou…moje autíčko dělit na části. Ne. Jsem tak trošku cíťa, neboli citlivá bytost. I když jsem díky svojí rodině hlavně v dětství měla, co jsem potřebovala a chtěla, mám k věcem vztah. A pokud nemám v souvislosti s něčím svůj šílený dobrý pocit, není to ok. Na své auto si dodnes občas s láskou a nostalgií vzpomenu.
Zdroj fotografie: archiv Sandry Friebové
Den bez auta
Mám kolem sebe mnoho lidí, kteří mají moc rádi svoje auto a hlavně pohodlí, které jim přináší a nehodlají se jej vzdát. Já jsem taková, že klidně auto odstavím na parkovišti a jdu i vzdálenější trasu nebo třeba v zahraniční jezdím městskou dopravou a nevadí mi to, zvláště ve velkých městech, jako Vídeň, Varšava apod. je to rychlé a relativně pohodlné.
Přiznávám ale, že pro běžný život miluji pohodlí svého auta. Je fajn přemístit se z místa na místo, když potřebujete vy a nemusíte čekat, až přijede veřejná či městská doprava, vy do ní nastoupíte a dojedete do svého cíle.
Den bez auta nastává, pokud nemáte např. náhradní vozidlo a to své máte v servisu, když spěcháte a nezbývá vám jiná možnost než využít MHD, případně nějaká forma taxislužby, ale…opět musíte čekat, než k vám dojede a vyzvedne vás. Jak vzpomínáte na své auto a až si jej v servisu po opravě vyzvednete, jak jste šťastní, že? Být nedobrovolně bez auta není příjemné.
Zdroj fotografie: pixabay.com
Já jsem třeba tak šťastná, že můžu jezdit autem, že dodržuji možná více než jiní lidé předpisy, protože bych bez auta být nechtěla. Nechci platit pokuty a být bez bodů. Je tomu asi tak i proto, že auto je výrazný pomocník pro přesun do vzdálenějších míst, ale i blízkých, když člověk nebydlí ve městě a nemá u domu zastávku tramvaje. I když jsem bydlela ve městě a jezdila za jeho hranice, stejně jsem dodržovala možná až úzkostlivě dopravní předpisy.
Den bez auta pomáhá lidem si ale uvědomit význam i jiných dopravních prostředků, šetrnějších k životnímu prostředí, protože převezou najednou více lidí a tím jsou tramvaje, trolejbusy, autobusy, vlaky a další. Svezte se občas veřejnou dopravou či MHD, ať máte změnu, věřím, že zvláště pokud do toho zapojíte děti ve vaší rodině či děti přátel, ocení to a vy budete mít zážitek. I když možná se jako mnoho dalších přesunujete vlakem na pracovní setkání apod. často.
Jaký vztah k autu máte vy, dokážete bez něj být a v jakém případě?
Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com
