Když se prodavačka neumí chovat, odcházím

Titulek dnešního článku zní poněkud arogantně, ale je velmi trefný k situaci, již jsem nedávno zažila, a chci se o ni s vámi podělit, a v dávnější minulosti stejná situace také nebyla ojedinělá. Miluji práci s lidmi, a protože ji sama vykonávám, tak vím, že má svá specifika a občasná úskalí. Mám tedy pochopení i pro ostatní lidi práci s lidmi vykonávající. Vše má ale své meze.

Cítila jsem se jako podezřelá

V létě jsem byla v Praze a měla jsem čas navštívit jeden second hand v Modřanech. Na první pohled i vzhledem k místu umístění v jakém domě se nacházel jsem z něj neměla příliš dobrý pocit, ale nechtěla jsem jej odsoudit na první pohled, něco mě táhlo dovnitř asi chuť získat zkušenost a o to více si později vážit skvělých lidí v mém životě a chuti je docenit.

Vstoupila jsem tedy dovnitř a první, co jsem se dozvěděla, že neakceptují platební karty s tím, že nedaleko od vchodu do prodejny je bankomat. Šla jsem se tedy podívat na nabídku oblečení. Ve zmíněném obchodě to vypadalo, že se tam již dávno zastavil čas, ale zajímavé věci, zvláště pánské tam měli, například košile z úžasných kvalitních materiálů a jejich design taky nebyl k zahození.

Jak mám ve zvyku, navíc jsem z principu poctivá, vždy si vybírám více věcí pro zkoušení, líbí se mi jich obvykle hodně, více než je pro zkoušení počet dovolený, a nechci se vracet ke štendru pro každý jeden nebo 3 kousky.

Vybrala jsem si hromádku věcí a paní prodavačce jsem slušně oznámila, že si je jdu vyzkoušet a pověsím je na tyčku se závěsem. Dočkala jsem od ní nepříjemného tónu, že by to mohlo spadnout, že to ta konstrukce nevydrží (kladu si otázku, proč ji někdo neudělal tak, aby vydržela…odpověď asi zní v podobě otázky, proč dopřát platícím zákazníkům pohodlí a vůbec proč investovat do svého businessu) a tak zkousla, že si to vezmu dovnitř, neustále na mě při zkoušení ale doslova dorážela, zda si to budu nebo nebudu brát, nedala mi ani chvilku na rozmyslení po zkoušení každého kousku.

Nepříjemným prodavačkám přispívat na výplatu nebudu

Byly tam jedny šaty a byly krásné, designově i střihem, ale potřebovaly by upravit (rozumějte zmenšit) a musela bych tedy zainvestovat další peníze, čas a energii na návštěvu švadleny. Paní prodavačka mě svým chováním přesvědčila, že je nechci, protože na výplatu člověkovi s chováním, které vůči mě realizovala, přispívat opravdu nebudu.

Arogance z mojí strany? Neřekla bych! Mám za to, že když někdo nechce pracovat s lidmi, ať nepracuje a neničí business svým zaměstnavatelům.

V příštím článku, na který se můžete zde v kategorii Blog na webu Fashion Industry CZ těšit už tento pátek, se s vámi podělím o příjemný zážitek z jednoho obchodu v Bystřici pod Hostýnem.

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com