Invalidé a zdraví lidé

Proč jsem pro dnešní článek vybrala zrovna název Invalidé a zdraví lidé? Chci se podívat na to, zda invalidé, lidé s nějakým hendikepem či omezenou pohyblivostí jsou na tom skutečně hůře než zdraví lidé. Mít zdraví a být zdravý nebo mít alespoň jeho část je obrovská výhoda a opravdové bohatství, ale často zdraví lidé mají velmi zkreslné pohledy i na život celkově, nejen lidí okolo sebe a jejich problémy obecně.

Invalidé mohou svět vidět optimističtěji než zcela zdraví lidé

Invalidé mohou mít zdravější pohled na život než zdraví lidé

Minimálně duševně a v pohledu na svět, vidí jej reálně a ne tragicky, jako mnoho zdravých lidí, kteří ve skutečnosti řeší nepodstatné blbosti, i když chápu, že každý z nás zdravých lidí občas zažil chvíle, které zcela zbytečně považoval za konec světa a podlehl momentálním emocím.

Každý člověk se někdy potýká s nepříjemnostmi a problémy, ale hodně záleží na tom, jaký postoj k nim zaujme. Bonusem ovšem je, když má kolem sebe lidi, kteří jej podpoří, minimálně alespoň psychicky a on tak získá obrovskou sílu překonat překážky.

V neděli máme Mezinárodní den invalidů a jsem člověk, který vnímá i náladu ve společnosti a různé typy lidí, jejich nátury a přístup k životu. Snažím se tím dobrým, co vidím okolo sebe a vnímám, inspirovat a obecně, když to jen trošku jde, šířit osvětu ověřené informace a pozitivní energii. Činí mi to radost. A jak známo sdílená radost je dvojnásobná radost.

Téma invalidé. Znám jich pár a můžu říct, jsou to lidé skvělí, srdeční a vděční za maličkosti, vždyť z nich se život skládá a často skromní. Z problémů se nehroutí, hledají cesty, stejně jako úspěšní lidé v byznysu, například.

Nutno ale uznat, že někdy může být těžké oddělit od sebe běžné neúspěchy a překážky, které k cestě k cíli tak nějak patří a situaci, kdy například podnikání nemá smysl, důležité je zde mít povědomí o základních ekonomických principech, ale i dát na své pocity.

Mnoho situací je o úhlu pohledu, proto se mějme rádi, je to jako boj proti nemocem, člověk s dobrou imunitou nepodlehne chřipce tak snadno jako jedinec bez imunity., budujme si i duševní imunitu, láskou sebe sama i lidí okolo sebe. Dělejme si radosti sobě i svým blízkým a alespoň občas dobrými skutky pro ostatní v míře, kterou zvládneme. Budujme lepší svět.

Dělejme radost sobě a příležitostně i svému okolí

Člověk, který je v pohodě, má sílu čelit životním překážkám, které se občas objeví bez ohledu na to, jak moc se snažíme potížím různého typu předcházet a navíc snažme se mít vedle sebe fajn lidi, podobně smýšlející. Buďme i my fajn člověkem, kterého lidi chtějí mít vedle sebe, ve svém okolí.

A dovolím si jednu radu, kterou jsem kdysi dostala, přijímejme pouze rady od lidí, kteří jsou dnes tam, kde jednou chceme být a jsou takový, jakými bychom chtěli být.

Opatrně se snahou pomoct invalidům

Tito lidé, řekněme s hendikepem či nějakou odlišností, jsou v rámci možností velmi samostatní. Mnoho z nich. Přemýšlela jsem, jak s nimi mluvit, abych je neurazila, ale cítili se současně komfortně a já také. A víte co, nakonec jsem si řekla, že se zeptám na přímo a slušně na vše, co mě zajímá a ocenili to. Myslím, že upřímnost s respektem obecně je nejlepší varianta a správná cesta i z dlouhodobého hlediska v různých oblastech života.

Když jsme u těch omezení, každý člověk je samozřejmě jiný, některý invalida nejen na vozíčku se s omezením narodil, jinému se stalo během života, respektujme tyto lidi a učme lidi okolo sebe k respektu jich.

Invalidé jsou často na rozdíl od zdravých lidí limitováni pouze fyzicky

Myslím, že když vozíčkáři nebo jinému invalidovi či vlastně komukoliv jinému člověku něco spadne na zem a vy mu to podáte, je to drobná laskavost, která mu pomůže a potěší jej.

Buďme pozorní k lidem ve svém okolí obecně. Mějme respekt, ale vyžadujme jej i pro sebe.

Pokračujte ve čtení článků ZDE.

Zdroj grafiky a fotografie: pixabay.com