Ve středu 7. dubna 2021 jsme v Česku měli Den vzdělanosti. Původně jsem chtěla napsat článek na téma vzdělání, ale po hlubším pátrání jsem zjistila, že Den vzdělanosti a Mezinárodní den vzdělání jsou dvě různé záležitosti.
Den vzdělanosti připadá v Česku na 7. dubna, protože v tento den v roce 1348 byla založena, českým a římským králem Karlem IV., pražská Karlova Univerzita. Tento den je v českém kalendáři označen jako významný den.
Stupně vzdělání v Česku
Vzdělání je velmi důležité pro všechny lidí, ať už jakákoli jeho podoba či stupeň. Mnohdy si to možná neuvědomujeme, ale je to tak a během života si to mnohdy uvědomíme, alespoň někdy.
Vzhledem k tomu, že žiji v Česku. Položím vám otázku, na kterou odpoví asi jen ti z vás, kteří také žijí v Česku či pochází z této země. Pamatujete si ještě ze školy, kdy byla založena povinná školní docházka na našem území?
Co se týká vzdělávací soustavy, máme zde předškolní vzdělávání, základní, střední, vyšší a vysokoškolský stupeň vzdělání. Tyto se dále ještě dělí. A nutno podotknout, že existují také akademické tituly.
Vedle akademických titulů existují ještě například profesní tituly, kam lze zařadit MBA. Dokonce existuje titul dr.h.c. (doktor onoris kauza), je to titul, který propůjčuje např. církev.
Jak pohlížíte vy na vzdělání?
Vysokoškolský stupeň vzdělání
Vysokoškolské stupně vzdělání máme dva, první, kam patří bakalářské vzdělání a druhý. Do druhého stupně vysokoškolského vzdělání se řadí magisterské studium, které je zakončeno, pokud jej úspěšně absolvujete, získáním titulu magistr se zkratkou Mgr. nebo inženýr se zkratkou Ing.
V letošním roce probíhá na území Česka sčítání lidu, stejně jako každých 10 let. Už nyní se jsem zvědavá na výsledky a zjištění, jaké vzdělání u lidí v Česku převažuje a celková čísla různých vzdělání. Ne, nejsem drbna. Jsem jen přející člověk, který věří v dobré konce příběhu a fajn budoucnost. A buďme upřímní, pestrost je fajn, každý člověk je jiný, jeden je lepší ruční práci, druhý v učení. Díky tomu máme řemeslníky, ale i lékaře, vědce a jiné.
Vzdělání vs. praxe
Mám dotaz, co považujete za důležitější, praxi nebo vzdělání? Já si myslím, že obojí v kombinaci je ideální, protože má to svůj význam a přínos.
Vzdělání v Česku je známé svojí kvalitou, zvláště co se týká právě zmíněné Karlovy Univerzity a například také Vysoké školy uměleckoprůmyslové a dalších, a to nejen v povědomí v Česku, ale i zahraničí.
K nějakému tvrzení je ideální docházet na základě relevantních dat, a proto jsem zvědavá na výsledky sčítání lidu z letošního roku. V loňském roce jsem dokončila bakalářské studium, za což jsem velmi ráda a získala jsem dva tituly Bc. a BBA. Vím, že existuje mnoho významnějších titulů, na získání kterých jejich nositelé usilovně pracovali mnohem více let, jako například inženýr, doktor přírodních věd, profesor a další, ale ani bakalářské studium není vždy procházka v růžové zahradě.
Proč to zmiňuji? Protože jsem se setkala s jakýmsi, řekněme, nedostatečným uznáním, až shazováním titulu bakalář, a to od lidí, kteří jej sami nemají, nemají vysokoškolské vzdělání žádného stupně. Již několikrát jsem se setkala s tvrzením, prosím Tě, bakaláře (titul Bc.) má dnes téměř každý druhý, podotýkám, pronášelo to několik lidí, bez toho aniž by byli schopni říct přesná data, přinášející informaci, kolik lidí tento titul v Česku má.
Přijde mi to, jakoby kdybych já s titulem bakalář se opírala do magistra, že není alespoň doktor filozofie apod. Stejně tak by se vyučený člověk mohl opírat do toho s maturitou, že není alespoň diplomovaný specialista apod.
Věřím, že existuje v Česku mnoho lidí s různými životními příběhy i s různým vzděláním a potýkají se s tím, že usilují o zajímavou pracovní pozici, ale bohužel jim chybí něco z praxe, co požadují v inzerátu. Pokládám si otázku, kde má člověk po škole vzít praxi? Případně kde má člověk vzít praxi s vedením lidí, když mu nikdo nedá šanci získat pracovní pozici, kde by ji mohl získat?
Osobně si myslím, že ideální kombinace je vzdělání, kurzy apod. a k tomu praxe.
Co mi dala vysoká škola?
Mám – li být upřímná, je toho hodně, ale zmíním asi to nejdůležitější, pomohla mi změnit myšlení a pohled na různé věci a právě docenit různé stupně vzdělání. Člověk díky studiu vysoké školy získá také větší pokoru k oboru, který studuje, i když v něm doposud pracoval, protože zjistí, kolik existuje možností, informací a pohledů na věc.
Ono známé, „vím, že nic nevím“, má něco do sebe. Na tomto jsem se shodla také s jednou svojí známou, kterou považuji za chytrou a bystrou osobu s velkou pokorou, nejen ke škole, ale i k životu.
Profesní titul MBA
Možná si ještě i dnes vybavíte seriál Rodinná pouta, později známý pod názvem Velmi křehké vztahy, byla tam postava velkého sympaťáka Ing. Jana Skály, MBA, kterého hrál herec Saša Rašilov.
Ta postava, ale i herec, byla mladý, chytrý, schopný a sympatický člověk, muž. Ano, dobře se na něj koukalo, ale zaujaly mě jeho tituly Ing. a MBA. O titul inženýr nejspíš usilovat v životě nebudu, protože matematika a podobné vědy nejsou mé oblíbené a ke zmíněnému titulu se obvykle váží, ale ten titul se mi osobně velmi líbí, evokuje ve mně vzdělání, v souvislosti s kombinací pokory a chuti na sobě pracovat, být v životě na žebříčku, tak trochu výše, ale přesto žít normálně.
Titul MBA mě naprosto tehdy uchvátil, díky tomuto seriálu jsem se o něm dozvěděla a řekla si, že bych jednou chtěla získat. Tato moje chuť přetrvává a v budoucnu bych jej ráda získala v oblasti marketingu, případně komunikace, protože jsou to disciplíny, které mě zajímají a jsou mi velmi blízké. Ano, titul vypadá hezky, ale zajímá mě právě obsah studia v disciplínách, které jsem zmínila.
Na závěr bych ráda dodala, neshazujme ničí vzdělání, spíš jej podpořme v dalším rozvoji, ať už v duševní podpoře, když půjde studovat další stupeň vzdělání, nějakou školu či navštíví kurz v oblasti, o kterou se zajímá. Buďme vděční za svoje vzdělání, pracujme sami na sobě, ne kvůli okolí, ale kvůli nám samotným.
Jaký vztah ke vzdělání máte vy? Podělte se s námi o svůj názor na sociálních sítích nebo komentářích pod článkem.
Zdroj všech fotografií kromě poslední fotografie: pixabay.com
Zdroj poslední fotografie v tomto článku: archiv Sandry Friebové
