Nevýhodou pro OSVČ je, že se výše starobního důchodu nevypočítává z reálných výdělků, ale z upraveného základu, z něhož se odvádí sociální pojištění. A ten je u podnikatelů nižší než u zaměstnanců.

Jak se důchod vypočítává, kolik musejí živnostníci na sociálním pojištění odvádět a co můžete udělat pro případné zvýšení budoucí penze, si přečtěte v následujícím textu na Businessinfo.cz.

Kdy OSVČ odcházejí do důchodu?

I majitelé živnostenského oprávnění musejí dosáhnout stanoveného důchodového věku, který je pro všechny stejný. Muži a bezdětné ženy aktuálně odcházejí do penze ve 64 letech (týká se ročníků 1961 a 1962).

Po penzijní reformě Fialovy vlády platí, že se pro další ročníky bude věk odchodu do důchodu postupně zvyšovat a lidé narození v roce 1988 a mladší budou mít nárok až v 67 letech.

Pro další vývoj budou rozhodující plány současné vlády Andreje Babiše. Ta původně slibovala, že zastropuje odchod do důchodu na 65 letech, nyní ale tento krok odložila. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky vláda nezavede strop od příštího roku, ale až v letech následujících.

Výši důchodu ovlivňuje:

• doba placení sociálního pojištění,
• to, z jak vysokého základu odvody platíte,
• zda podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost

OSVČ a odvody na důchodové pojištění

Jako osoba samostatně výdělečně činná musíte státu odvádět alespoň minimální zálohy na sociální pojištění. Ty jsou pro rok 2026 u hlavní činnosti ve výši 5720 korun a u vedlejší činnosti 1574 korun měsíčně.

U těch, kteří platí paušální daň, je minimální odvod na sociální pojištění navýšen o patnáct procent. Znamená to, že se jim mírně zvyšuje šance na vyšší penzi.

Vyměřovací základ pro výpočet důchodu je totiž u těchto podnikatelů o něco vyšší, což jim při odchodu do penze přinese více peněz (v řádu několika stokorun měsíčně). Paušální daň nicméně mohou využívat OSVČ až od roku 2021, bude se to tedy za čas týkat zejména mladších ročníků.

„Pro nárok na starobní důchod je zpravidla potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění, případně minimálně 30 let čistě příspěvkových dob. Do potřebné doby se vedle zaměstnání nebo podnikání mohou započítat i některé náhradní doby pojištění, například péče o dítě,“ připomíná právník Ondřej Preuss.

Výše důchodu u OSVČ

Jak bylo řečeno výše, částku, jež vám bude v důchodu vyplácena, určují příjmy, z nichž jste odváděli sociální pojištění.

V případě OSVČ (hlavní činnost) je sociální pojištění placeno z 55 procent příjmů po odečtení nákladů. Do hry tedy vstupuje například i výdajový paušál (někteří podnikatelé odečítají od hrubých příjmů 40, jiní 60 či 80 procent). S vyššími výdajovými paušály pak logicky klesá i vypočítaná penze (viz níže).

Pokud si OSVČ nedoplácí sociální pojistné nad povinný rámec a tím si nezvyšuje základ pro výpočet důchodu, je vypočítaná penze obvykle poměrně nízká.

„Řekněme, že využíváte paušální daň a váš výdajový paušál činí 40 %. Reálně máte na konci měsíce v kapse 50 000 korun, sociální pojištění však platíte z podstatně nižší částky. Hledí se na vás tedy, jako byste za daný měsíc vydělali pouze něco přes dvacet tisíc,“ upřesňuje Ondřej Preuss.

Například podnikatel s ročníkem narození 1961 a průměrným měsíčním příjmem 70 tisíc, který využívá čtyřicetiprocentní výdajový paušál a důchodové pojištění odvádí od roku 1985, bude mít měsíční penzi 17 390 korun. V případě, že by od hrubého příjmu odečítal 60 procent paušálních výdajů, bude aktuálně jeho měsíční penze jen 13 230 korun.

Dobu placení důchodového pojištění je samozřejmě nutné vzít v potaz. Čím déle platíte, tím je důchod logicky vyšší. Výpočet je však poměrně složitý (viz níže).

Zaměstnanec ve stejném věku se stejným průměrným příjmem a pojistným placeným od roku 1985 bude mít po letošním odchodu do důchodu penzi zhruba 26 000 korun měsíčně. Rozdíly jsou tedy markantní.

U vedlejší činnosti je to tak, že pokud váš čistý zisk z vedlejší činnosti nedosáhne za celý rok zákonného limitu, sociální (důchodové) pojištění státu naplatíte a zisk se do výpočtu důchodu nezapočítá. Limit pro vedlejší činnost činí letos 117 521 korun za rok. Pokud limit překročíte, sociální pojištění odvedete a zisk se do výpočtu důchodu promítne.

Minimální důchod pro podnikatele

„I pro OSVČ platí pravidlo základní výměry penze, která je pro všechny důchodce stejná. Pokud tedy splníte podmínky pro zisk důchodů, bude vám vyplácena minimálně tato základní část,“ upozorňuje Ondřej Preuss.

Minimální důchod se díky penzijní reformě Fialovy v roce 2026 vlády skokově zvýšil. Aktuálně činí minimální penze 9 800 korun měsíčně, což odpovídá 20 procentům z průměrné mzdy.

OSVČ a předčasný důchod

I jako osoba samostatně výdělečně činná máte za určitých předpokladů nárok na předčasný důchod.

Musíte ovšem splnit dvě podmínky – dosáhnout věku 62 let a minimálně po dobu 40 let odvádět státu sociální pojištění. Je ale potřeba počítat s tím, že penze, která vám bude po odchodu do předčasného důchodu vyplácena, bude nižší.

„Předčasný důchod může být výhodným řešením například při zdravotních problémech nebo nenadálém poklesu příjmů. Každý případ je ale potřeba posoudit individuálně, protože nesprávné načasování může znamenat trvale nižší důchod o tisíce korun měsíčně,“ upozorňuje právník.

Omezení také platí v případě, že byste chtěli i v rámci předčasného důchodu pokračovat v podnikatelské činnosti. Platí totiž, že až do doby dosažení důchodového věku nesmíte vykonávat takovou činnost, která by zakládala povinnou účast na platbě pojištění (viz výše zmíněný příjem 117 521 Kč). Jakmile však důchodového věku dosáhnete, můžete opět podnikat bez omezení.

Jak přesně se vypočítává výše důchodu?

Výpočet starobního důchodu se skládá ze dvou částí – základní výměry (pevná částka, která je pro všechny stejná) a procentní výměry (která se odvíjí od odpracovaných let a výše vašich výdělků). Základní výměra aktuálně činí 4 900 korun měsíčně. Procentní výměra se vypočítá jako 1,495 procenta z výpočtového základu za jeden každý celý rok pojištění.

Osobní vyměřovací základ, z něhož se vychází, je průměrem hrubých měsíčních výdělků za rozhodné období (za léta, kdy jste platili soc. pojištění) s přihlédnutím k inflaci. Průměrný výdělek se následně upravuje podle státem stanovených redukčních hranic. Z takto upraveného výpočtového základu (VZ) se počítá důchod. Za každý odpracovaný rok získáte 1,495 procenta z VZ.

Jak si zvýšit příjem ve stáří?

Pokud se spolehnete pouze na stát a budete jako OSVČ odvádět na sociální pojištění minimální nebo nízké zálohy, nemáte šanci dosáhnout na stejnou výši starobního důchodu jako zaměstnanci, kteří budou mít při stejných reálných příjmech o desítky procent vyšší důchod (v závislosti na vyměřovacím základu a výši uznaných výdajů).

„V první řadě si můžete dobrovolně zvýšit vyměřovací základ a začít tak platit vyšší částku na sociální pojištění. Rozumnějším krokem však pravděpodobně bude vlastní spoření a investice,“ radí podnikatelům Ondřej Preuss.

Ti mohou zvolit například doplňkové penzijní spoření, které podporuje stát pomocí pravidelných příspěvků a daňových úlev.

Další možností, jak si zajistit vyšší důchod je začít investovat. Možností existuje celá řada. Tradičně se investuje do zlata či nemovitostí. Investovat můžete také do akcií či dluhopisů. „Typické jsou také podílové fondy, které spravují profesionálové a kombinují různé druhy cenných papírů (akcie, dluhopisy apod.). Současným trendem jsou pak investice do kryptoměn,“ dodává právník.

Zdroj informací, úvodní fotografie a podrobnosti naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších článků ekonomického typu v naší kategorii B2B novinky.