Ne každý drobný stánek je mobilní provozovnou

Co všechno odlišuje mobilní provozovnu od konvenční kamenné prodejny nebo stánku trvale umístěného na určitém místě?

Podle paragrafu 17 živnostenského zákona je mobilní provozovna taková provozovna, která „není přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.“

„Obecně se pro účely živnostenského zákona rozumí provozovnou každý prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a dále i mobilní provozovna,“ doplňuje Jaroslav Salavec z Jednotného kontaktního místa (JKM) na Praze 7.

Mobilní provozovny a automaty se podle Salavce označují jako provozovny, ale do živnostenského rejstříku se nezapisují. Dokonce se ani nenahlašují živnostenskému úřadu.

U mobilních provozoven je podnikatel povinen pouze prokázat, že má k umístění provozovny oprávnění. Automaty, které poskytují službu nebo zboží čistě automatizovaně, bez lidské obsluhy, zase nemají stanovenou zodpovědnou osobu.

Ze živnostenského zákona tedy vyplývá, že mobilní provozovnou není například kiosek s novinami a časopisy, který dlouhodobě stojí někde u nádraží nebo na rohu ulice.

Přes zdánlivě subtilní charakter novinový kiosek nesplňuje klíčový požadavek pro mobilní provozovny: Překračuje stanovený limit záboru. Stojí na svém místě déle než tři měsíce. Z hlediska živnostenského zákona jde tedy o klasickou pevnou provozovnu, která musí být nahlášena na živnostenském úřadu.

Podobné je to s některými drobnými prodejnami květin, pečiva nebo občerstvení. Pokud není stánek mobilní provozovnou, vztahují se na něj jiné požadavky.

Malý slovník stánkového prodeje

• Mobilní provozovna je z hlediska živnostenského zákona prodejní stánek, který je na stanoveném místě umístěn po dobu kratší než tři měsíce. Pokud je tato lhůta překročena, jedná se o klasickou pevnou provozovnu (bez ohledu na charakter zdánlivé dočasnosti stavby) a podnikatel musí provozovnu nahlásit na živnostenském úřadě.
• Stánkový prodej je obecné označení pro komerční nabídku produktů a služeb prostřednictvím dočasného stánku, případně prodeje z vozidla. Některé prodejní stánky zákonné požadavky pro mobilní provozovnu splňují, jiné nikoli. Stánkem se podle zákona č. 65/2017 Sb. rozumí prostor ohraničený pevnou nebo přenosnou konstrukcí (pult nebo stolek), kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby.
• Pojízdná prodejna je obecné označení pro vozidlo (motocykl, kolo, auto, autobus apod.), upravené k prodeji zboží. Většinou se jedná se mobilní provozovny, byť mohou existovat i jiné obchodní modely.
• Farmářské, zemědělské, řemeslné, adventní a jiné podobné trhy jsou speciální trhovecké akce, pořádané v rámci určitého ideového konceptu (např. zdravý životní styl, potraviny z venkova apod.) nebo u příležitosti některých svátků. Za provoz trhu zodpovídá organizátor, respektive správce trhu. Z hlediska živnostenského zákona se většinou jedná o uskupení mobilních provozoven. Některé trhy jsou však stálé (například Havelské tržiště v Praze) a jednotlivé stánky jsou ve skutečnosti stálými provozovnami.
• Jarmark neboli výroční trh by z povahy svého původu měl být jedno či několikadenní prodejní událostí, kde fungují mobilní provozovny. Z hlediska využívání mobilních provozoven se jarmareční akce nijak neliší od jakýchkoli jiných trhů.
• Individuální stánkový prodej je v obecné rovině prodej v mobilní provozovně mimo místa a termíny organizovaných trhů. Vyžaduje zákonné označení stánku (obchodní firma/jméno, IČO, adresa, odpovědná osoba), dodržování místních tržních řádů (žádost na úřad/správci trhu), splnění hygienických či veterinárních požadavků u potravin (HACCP, KHS/SZPI, KVS) a viditelné označení cen
• Kiosek je drobná užitková stavba sloužící k maloobchodnímu prodeji novin, časopisů, tabákových výrobků, balených nápojů a jídla. Ovšem pozor: Většina kiosků není mobilní, ale pevnou provozovnou, protože stojí na svém místě déle než tři měsíce.

Klasická vs. mobilní provozovna (označení)

„Všechny provozovny musí být trvale a zvenčí viditelně označeny obchodní firmou nebo názvem či jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem,“ připomíná Jaroslav Salavec.

Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být navíc označeny:

• Jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, netýká se pouze automatů.
• Prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli – pokud nejde o mobilní provozovnu nebo automat.
• V případě ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování je nutné označení kategorií a třídou.

U označování mobilní provozovny a automatu musí podnikatel kromě jména, názvu nebo jména a příjmení a identifikačního čísla uvést také sídlo, nebo adresu, kde je umístěn odštěpný závod zahraniční osoby, původně označovaný jako organizační složka zahraniční osoby.“

Dodejme, že pod pojmem „odštěpný závod“ obecně rozumíme pobočku společnosti sídlící v jiném státě, než ve kterém působí mateřská firma. Tato hospodářsky a funkčně samostatná část podniku je samostatně zapsaná v obchodním rejstříku, nemá ale vlastní právní subjektivitu.

Právně nicméně jedná jménem mateřské společnosti, což z něj dělá efektivní, rychlý a levnější způsob expanze do zahraničí nebo do jiného státu.

Každý prodejní stánek musí být viditelně označen

Povinná cedule na mobilní provozovně musí ze zákona obsahovat:

• Název firmy nebo jméno a příjmení podnikatele (fyzické osoby)
• Identifikační číslo (IČO), je-li přiděleno
• Kontaktní adresu sídla (u právnické osoby) či místa podnikání (u fyzické osoby) v ČR
• Jméno a příjmení odpovědné osoby

Tržní či trhový řád

Kromě pravidel stanovených (nejen) živnostenským zákonem se trhovec musí řídit místní obecní vyhláškou, známou jako tržní řád. Tato vyhláška jasně definuje pravidla k fungování mobilní provozovny na území určité obce.

Tržní řád je obecní nařízení, které stanovuje pravidla pro prodej zboží a poskytování služeb mimo stálé provozovny (například na chodnících, tržištích, parkovištích), včetně vymezení míst, časů a podmínek pro tyto činnosti.

Obce ho vydávají na základě živnostenského zákona k regulaci pouličního prodeje, trhů a podobných aktivit, přičemž může stanovit i omezení prodeje (například žebrání, podomní prodej)

Někdy se takové vyhlášce dodnes říká trhový řád, byť už je to poněkud anachronické. Právě tak byl soupis povinností pro trhovce na obecních trzích označován po staletí.

Uváděl například: Kdy se trhy odbývají. Které věci se mohou prodávati. Kdo má právo prodávati. Které věci jest prodávati zapovězeno. Jaké se hradí tržné. Jaké jsou tresty. Kdo tržiště dozoruje a podobně.

Podobný účel mají i současné tržní řády. Živnostník provozující mobilní provozovnu by ale měl vědět, že žádný univerzální tržní řád neexistuje. Každá obec si vydává svůj vlastní. Vypadají sice podobně, některá ustanovení však mohou být v každém tržím řádu trochu jiná.

Je proto užitečné seznámit se přímo s tím tržním řádem, který aktuálně platí v obci, v níž se se svým stánkem hodláte účastnit trhu nebo jarmarku. Pokud míříte na veletrh, vyžádejte si veletržní řád, abyste měli jasno, jaké podmínky diktuje pořadatel veletrhu.

Za fungování tržiště odpovídá správce trhu

Každý trh, velký či malý, má nějakého správce. Jestliže chcete na určitém trhu prodávat, sdělí vám správce trhu místní požadavky.

Výjimkou jsou situace, kdy si v obci chcete otevřít nějaký individuální stánek, mimo stanovené termíny oficiálních týdenních trhů nebo jarmarků. Může se to týkat pojízdných prodejen, které pendlují mezi vesnicemi, ale nejen jich. Podmínky k individuálním záborům vám sdělí na příslušném obecním úřadě.

A s jakými kontrolami musíte u svého stánku počítat?

Prodávající má vůči spotřebiteli mnoho informační povinnosti. Výrobky musí být viditelně a srozumitelně označeny z hlediska názvu, materiálu, data trvanlivosti či použitelnosti a podobně. Pokud prodáváte vlastní domácí výrobky, berte si sebou na trh i všechny certifikace.

Mezi nejčastější úřední kontroly mobilních provozoven patří kontroly ze strany živnostenského úřadu, správce daně (finanční úřad) či České obchodní inspekce:

• Zástupci živnostenského úřadu mohou kontrolovat vaše živnostenské oprávnění nebo řádné označení vaší mobilní provozovny. Vždycky sebou proto mějte doklad o své živnosti a průkaz totožnosti.
• Finanční úřad nejčastěji zajímá, zda je každý jednotlivý prodávaný produkt označen jasnou a dobře viditelnou cenovkou. Může se vyplatit mít u sebe i přehled vývoje cen k jednotlivým produktům, tj. za kolik se prodávaly v minulosti.
• Pracovníci obecního úřadu například ověřují, že vám správce trhu nebo obecní úřad vydal souhlas k obchodní činnosti na příslušném tržišti a v uvedeném termínu.
• Česká obchodní inspekce (ČOI) může kontrolovat vše, co souvisí s uvedením výrobků na trh nebo s maloobchodem obecně. Součástí kontroly může být mimo jiné kontrola značení a dodržení spotřební lhůty.

Jiné kontroly mohou probíhat v součinnosti s Celní správou ČR, ve spolupráci s Mezinárodní federací hudebního průmyslu (IFPI), Českou protipirátskou unií (ČPÚ), často za asistence Policie ČR a dalších dozorových orgánů.

Zdroj informací naleznete ZDE.

Zdroj úvodní fotografie: pixabay.com

Pokračujte ve čtení dalších článků ekonomického typu ZDE.