Maroko generuje obrovské množství odpadu, které navíc každým rokem roste. V roce 2020 to bylo odhadem 8,2 milionu tun komunálních odpadů, do roku 2030 může ale toto číslo stoupnout až na 11,5 milionu tun ročně. Naprostou většinu odpadu, asi čtyři pětiny, produkují městské oblasti, a to vzhledem k rychlé urbanizaci a rostoucí spotřebě.

Struktura odpadů je podobná jako v jiných zemích regionu. Zhruba 60 procent tvoří organické látky. Zbylou část představují recyklovatelné a jiné složky, přibližně 15 až 25 procent odpadu je potenciálně recyklovatelných. Jde o papír, plasty, sklo, kovy a další materiály.

Ve městech se objevuje také frakce textilních odpadů, často smíšená s dalším komunálním odpadem, jejíž podíl se v některých studiích odhaduje na zhruba 10 až 12 procent. Nápojové kartony, jako jsou obaly typu Tetra Pak, tvoří součást odpadů, avšak jejich recyklace je složitější a v Maroku pro ni zatím neexistuje specializovaná infrastruktura. Celkově tak cenné materiály z komunálních odpadů zatím z velké části končí nevyužité na skládkách.

Pozitivní je, že Maroku se v minulých letech podařilo výrazně zlepšit systém svozu a skládkování odpadu. Díky programu modernizace odpadového hospodářství od roku 2008 se podíl odpadu ukládaného na kontrolované skládky zvýšil z pouhých 10 na 44 procent. Bylo uzavřeno přes 300 neřízených skládek a zavedly se profesionální služby svozu ve většině velkých měst.

Přesto však třídění odpadu u zdroje a recyklace zůstávají v plenkách. Infrastruktura na třídění přímo v obcích téměř chybí a oficiální systémy separovaného sběru pokrývají jen malou část území. Veřejnost není zvyklá odpad třídit. Průzkum z roku 2023 ukázal, že 80 procent Maročanů nikdy v domácnosti odpad netřídilo.

Třídění tak probíhá převážně až na skládkách a ve sběrných dvorech, kde armáda neformálních sběračů (odhadem několik desítek tisíc osob v celé zemi) vybírá z odpadu cenné suroviny, aby je prodali dál do výkupen a recyklačních provozů. Tito „sběrači“ poskytují důležitou službu, ale pracují ve špatných podmínkách a mimo oficiální ekonomiku.

Marocká strategie do budoucna proto počítá s postupnou formalizací těchto sběračů, začleněním do družstev a podniků, aby se zlepšily jejich podmínky a zvýšila efektivita sběru recyklovatelných odpadů.

Na odpady přicházejí globální hráči

Marocký trh recyklace zatím není zdaleka nasycen a působí na něm jen několik větších firem, často s účastí zahraničního kapitálu. Nejrozvinutější je tradičně recyklace papíru a lepenky, neboť poptávka po sekundárních surovinách pro výrobu obalů roste ruku v ruce s rozvojem průmyslu a obchodu.

Hlavním hráčem je společnost International Paper (prostřednictvím své marocké odnože CMCP), která už desítky let provozuje papírny a továrny na kartonové obaly. Její závod v Kénitře je největším zpracovatelem odpadového papíru v zemi a vyrobenou recyklovanou lepenkou zásobuje tři továrny na obaly. Pro ilustraci městský koridor Casablanca–Rabat představuje přes 70 procent veškeré spotřeby kartonových obalů v Maroku, což znamená také velkou koncentraci papírového odpadu k využití.

Do tohoto segmentu nyní vstoupil další významný zahraniční investor – irská společnost Smurfit Kappa, jeden z globálních lídrů papírových obalů. V roce 2023 otevřela u Rabatu svůj první recyklační závod v Africe. Smurfit Kappa zahájila výstavbu svého prvního závodu na zpracování odpadní lepenky v Africe. Produkce je určena výhradně pro domácí trh, Smurfit Kappa tak chce uspokojit rostoucí poptávku jak místních podniků, tak zahraničních firem působících v Maroku.

V Tangeru vyroste obří závod na recyklaci textilií

Další oblastí, kde se začíná rýsovat významný recyklační byznys, je textilní odpad. Maroko má rozsáhlý textilní a oděvní průmysl, a to zejména v regionu Tanger-Tetuán, který zaměstnává přes 200 tisíc lidí a generuje i značné množství odpadů v podobě odstřižků látek, zmetků a nepoužitelných textilií z výroby. Doposud tento odpad často končil na skládkách nebo byl spalován, ale to se začíná měnit s příchodem nových investorů.

Příkladem je španělský projekt v Tangeru, který byl spuštěn formou pilotu a nyní přechází do fáze výstavby plnohodnotného závodu na recyklaci textilu z průmyslové produkce. Tento podnik podepsal předloni dohodu s marockým Ministerstvem průmyslu a Mezinárodní finanční korporací (IFC) o vybudování recyklačního závodu za 695 milionů marockých dirhamů, to je v přepočtu asi 1,6 miliardy korun. Cílem je zpracovávat před i pokonzumní textilní odpad a vyrábět z něj nové příze, tkaniny a hotové oděvy určené nejen pro místní trh, ale i na export do Evropy a USA.

Podle oficiálních údajů generuje marocký textilněoděvní sektor kolem 83 200 tun odpadu ročně, z toho 56 procent tvoří materiály s vysokou přidanou hodnotou vhodné k recyklaci, jako jsou čistá bavlna nebo bavlněné směsi. Nový závod v Tangeru hodlá tuto surovinu využít a stát se národním lídrem v produkci recyklovaných textilních vláken a produktů. Projekt má také významný sociální rozměr. Během několika let by mohl vytvořit přes 6000 pracovních míst v regionu. A úspěch španělského investora by mohl inspirovat další firmy ke vstupu do segmentu textilní recyklace.

Místo skládek má jít stále víc odpadu na recyklaci

Stát se rozvoji odpadového hospodářství a recyklace v posledních letech začal intenzivně věnovat, a to jak na úrovni strategií, tak konkrétních pobídek pro investory. Klíčovým dokumentem je Národní strategie snižování a valorizace odpadů schválená v roce 2019 s výhledem do roku 2030. Ta poprvé stanovila cíle pro přechod k cirkulární ekonomice. Mimo jiné chce Maroko dosáhnout 20procentní míry recyklace komunálních odpadů, 25procentní recyklace průmyslových odpadů a využít desetiny odpadů k energetickému zhodnocení například formou alternativních paliv.

V návaznosti na tuto strategii byl letos v srpnu představen akční plán pro urychlení rozvoje infrastruktury. S rozpočtem 1,88 miliardy dirhamů (asi 4,3 miliardy korun) plánuje během dvou let vybudovat 50 nových center pro zpracování a využití odpadu na úrovni jednotlivých provincií a současně rekultivovat či uzavřít přes 230 starých skládek po celé zemi.

Důraz je kladen také na podporu tříděného sběru. Nově mají obce možnost zavádět separační systémy s finanční podporou ministerstva. Vláda tak signalizuje záměr přejít od modelu „vše na skládku“ k modelu „třídit a recyklovat“, i když uznává, že hlavní výzvou bude praktická realizace v terénu a udržitelné financování provozu.

Investoři mohou dostat daňové úlevy i přímé dotace

Pro zahraniční investory je klíčový i obecný investiční rámec. V roce 2022 Maroko přijalo novou investiční chartu, která zavádí transparentní podmínky a štědré pobídky pro domácí i zahraniční investory. Mezi prioritní obory byla explicitně zařazena také cirkulární ekonomika a zelené technologie. Pobídky mohou dosáhnout až 30 procent hodnoty investice formou přímých dotací podle charakteru projektu, jeho umístění a sektoru.

K tomu se přidávají daňové úlevy. Například nově založené firmy mají často nárok na několik let osvobození od daně z příjmu a ve speciálních ekonomických zónách, které jsou například ve městech Tanger, Kenitra, Casablanca nebo Agadir, platí zvýhodněné daňové režimy. Marocké agentury na podporu investic a exportu aktivně vyhledávají partnery v zahraničí a pomáhají jim se vstupem na trh.

V čem jsou příležitosti pro české firmy?

Marocký recyklační sektor čeká na nové hráče, kteří pomohou rozběhnout cirkulární ekonomiku v praxi. České firmy mohou v tomto procesu sehrát významnou roli, a to hned v několika specializovaných oblastech:

• Recyklace nápojových kartonů. Obaly od džusů, mléka a dalších nápojů představují výzvu, ale zároveň i cenný zdroj surovin. V Maroku zatím chybí technologie na jejich materiálové zpracování, a proto končí buď na skládkách, nebo ve spalovnách cementáren bez využití. To otevírá prostor pro firmy specializované na recyklaci kompozitních obalů.
• Zpracování odpadního papíru a lepenky. Přestože v zemi již působí velcí hráči jako International Paper nebo Smurfit Kappa, objem recyklace papíru zůstává nízký. Tvoří až desetinu komunálního odpadu a systém sběru mimo velká města často neexistuje. České firmy mohou nabídnout lisovací a balicí techniku, sběrová vozidla, kontejnery či investice do regionálních třídicích center. Velký potenciál mají i technologie pro dotřiďování směsného papíru, které zvýší kvalitu suroviny pro papírny, a automatizace procesů včetně logistiky.
• Využití textilních odpadů. V Tangeru už působí španělské firmy, ale zpracovávají jen zlomek z celkového objemu textilního odpadu. Jako významná výrobní základna oděvů může Maroko profitovat z propojení módního průmyslu s recyklačním sektorem. České podniky mohou dodat technologie pro mechanickou recyklaci nebo výrobu izolací a dalších materiálů z textilu. Mohou také samy investovat do recyklačních středisek, která by z odpadního textilu produkovala suroviny pro automotive, letectví či stavebnictví.

Z přítěže se má odpad proměnit na cenný zdroj

Maroko stojí na prahu rozvoje cirkulární ekonomiky a vláda vysílá jasný signál. Odpad už není přítěž, ale zdroj. Díky ambiciózním strategiím, novým investičním pobídkám a postupnému budování třídicích center se zvyšuje tlak na využití surovin, které dosud končily na skládkách. Největší potenciál mají především velká městská centra a průmyslové regiony.

České firmy mohou nabídnout technologie pro recyklaci nápojových kartonů a papíru, know-how v oblasti třídicích linek, lisovací a balicí techniku, ale i řešení pro textilní odpady či bioodpad. Přidanou hodnotou je schopnost nabídnout kompletní systém, a to od technologií přes organizaci sběru až po školení a digitální nástroje.

Vstupem na tento trh české firmy nejen získají nové zakázky a dlouhodobé postavení v perspektivním odvětví, ale také pomohou snížit znečištění, vytvořit pracovní místa a posílit reputaci Česka jako partnera v zelených technologiích.

Zdroj úvodní fotografie, informací a detaily naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení článků ekonomického typu ZDE.