Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Pozor na obchodování s firmami na černé listině.
Jsou zapojeni do podezřelých obchodů, na dani z přidané hodnoty dluží minimálně půl milionu korun, nemají v pořádku příslušné doklady, či neplní lhůty pro povinná podání. V takových případech se stávají podnikatelé či firmy takzvanými nespolehlivými plátci DPH.
Subjektů, které porušují pravidla správce daně, v posledních letech stále přibývá, byť pomaleji než v minulosti. Na obchodování s nimi by si měli dát podnikatelé pozor.
V minulých letech bylo u daně z přidané hodnoty zavedeno několik nástrojů pro boj s daňovými úniky případně karuselovými podvody. K těm nejúčinnějším patří kontrolní hlášení nebo rozšíření systému reverse charge.
Nespolehlivých plátců přibývá pomaleji
„Přesto v Česku počet takzvaných nespolehlivých plátců i nespolehlivých osob stále roste. Na blacklistu se každým rokem objevuje více firem i podnikatelů než v roce předchozím, byť tempo přírůstku výrazně zpomaluje,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Například v roce 2022 přibylo v České republice 2 159 subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH nebo jsou označeny jako nespolehlivé osoby. Předloni jich bylo za první pololetí 500 a za celý rok 2025 pouze několik desítek.
Na černé listině bylo v srpnu 2024 26 523 firem a podnikatelů – z toho 5 469 nespolehlivých plátců DPH a 21 054 nespolehlivých osob. Na konci roku 2025 to už bylo celkem 26 601 subjektů. To je v součtu zhruba o šestnáct procent víc než na počátku roku 2022. Analýza společnosti Dun & Bradstreet ukázala, že dlouhodobě nejvíc hříšníků podniká v oblasti pronájmu a správy nemovitostí, služeb, velkoobchodu a stravování.
Jak jsou definováni nespolehliví plátci a nespolehlivé osoby a jak se zařazení na blacklist vyhnout se dočtete v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
Ze zákona je nespolehlivým plátcem DPH obecně ten, který závažným způsobem porušuje či neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. Stručnou a obecnou definici upřesňuje na svých webových stránkách generální finanční ředitelství. Podrobnosti najdete v paragrafu 106a zákona o DPH.
Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem DPH, stává se současně nespolehlivým plátcem. Nespolehlivým plátcem může ovšem být i skupina spojených osob (plátců daně).
Kdy se osoba povinná k dani stává plátcem, si přečtěte v článku Plátci DPH se dočkali změn v povinné registraci k dani. Co přinesly novelizace zákona? na BusinessInfo.cz. Od 1. ledna 2025 nastala v této oblasti řada změn. Plátcem DPH se stáváte v případě překročení jednoho ze dvou obratových limitů.
Hříšníkem je v zásadě ten, kdo závažným způsobem porušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně (a kvůli němuž dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH) a o kterém správce daně následně rozhodne, že se nespolehlivým plátcem stává.
Čím jsou pro vás nespolehliví plátci nebezpeční?
Pro ostatní podnikatele, kteří platí DPH a s těmito subjekty obchodují, jsou nespolehliví plátci nebezpeční tím, že pokud od nich odeberou zboží nebo službu, sami ručí za odvod daně. A finanční úřad ji od nich bude vymáhat.
„Proto bych podnikatelům doporučoval sledovat registr plátců DPH a pečlivě prověřovat své obchodní partnery. Každý nespolehlivý plátce je označen v celostátním registru plátců DPH, zveřejněném na stránkách Ministerstva financí,“ upozorňuje Dvořáček.
Vyhledávání v registru je snadné. Příslušného plátce najdete buď podle daňového identifikačního čísla (DIČ), nebo přímo podle údajů o nespolehlivosti. Zadáte-li do vyhledávání „nespolehlivý plátce“ nebo „nespolehlivá osoba“, daňový portál vám rizikový subjekt a údaje/informace o něm zobrazí.
V čem je registr užitečný?
Registr plátců DPH obsahuje údaje o plátcích DPH, skupinách plátců daně a identifikovaných osobách. Kromě základních informací o subjektu jako jsou jeho daňové identifikační číslo (DIČ), právní forma, obchodní název nebo sídlo, zde jsou už desátým rokem dostupné klíčové údaje týkající se ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty, nespolehlivých plátců a uveřejněna také čísla bankovních účtů plátců DPH.
Rizikoví plátci DPH
Jak bylo zmíněno výše, pokud je plátce DPH v registru označen jako nespolehlivý plátce, ručí za odvod daně příjemce plnění.
Není-li u plátce žádné číslo účtu zveřejněno, opět za jeho odvod daně z přidané hodnoty ručí příjemce plnění. Pokud je tuzemské zdanitelné plnění zaplaceno na zahraniční účet, příjemce plnění ručí za odvod DPH i v případě, že byl tento zahraniční účet zveřejněn finanční správou.
Kdo všechno může být nespolehlivým plátcem či osobou?
Za nespolehlivou je považována například firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500 000 korun, jíž neuhradí, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu.
Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání, případně vyměří daň jinak, než uvádí v přiznání k DPH.
„Důvodem pro zařazení na černou listinu může být i to, že se subjekt účelově vyhýbá kontaktu se správcem daně nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání,“ upřesňuje poradce.
Nespolehlivou osobou se pak na základě rozhodnutí správce daně může stát fyzická i právnická osoba. Porušuje sice své daňové povinnosti, není ovšem ze zákona „plátcem DPH“.
Jde tedy buď o subjekty, které nejsou plátci DPH a „závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně“, nebo o subjekty, jež přestaly být plátci daně v okamžiku, kdy byly uvedeny v registru nespolehlivých plátců DPH.
Nespolehlivá osoba je relativní novinkou
Institut „nespolehlivé osoby“ byl zaveden teprve před osmi lety. Stane-li se v budoucnosti plátcem DPH, což se stává při zmíněném překročení obratového limitu dva miliony korun respektive 2 536 500 korun, je osoba automaticky označena za nespolehlivého plátce.
„Dokud není nespolehlivá osoba plátcem daně, jejímu obchodnímu partnerovi nebezpečí ručení nehrozí; pokud by se jím však stala, tak zde automaticky vzniká pro jejího obchodního partnera (v postavení odběratele) riziko ručení za neodvedenou daň,“ upozorňuje daňový poradce Pavel Běhounek.
Finanční úřady ovšem berou v potaz, jestli podnikatelé nebo firmy neplní své povinnosti úmyslně. Litera zákona totiž předpokládá „existenci účelovosti nekalého jednání nebo snahy o vylákání neopodstatněné daňové výhody“. Necílí se na neúmyslná pochybení nebo zřejmé omyly.
To, jak plátci plní či neplní své povinnosti, je vždy výhradně na posouzení správci daně, který sám rozhodne o případné sankci či záznamu ve výše zmíněném registru.
Správce daně pošle rozhodnutí. Lze se odvolat
Pokud firma či podnikatel obdrží rozhodnutí správce daně o označení za nespolehlivého plátce, může se proti němu do 15 dní odvolat. Ve veřejně dostupném registru se pak objeví až po vyřešení odvolání.
Odvolání proti rozhodnutí finanční správy má tedy odkladný účinek. Z „důvodů hodných zvláštního zřetele“ nicméně může správce daně odkladný účinek vyloučit, musí to ale samozřejmě zdůvodnit.
„Pokud už na blacklistu skončíte, je trestem nejen ztráta důvěry vašich odběratelů, ale musíte přejít ze čtvrtletního na měsíční zdaňovací období, s čímž je spojeno více administrativy a četnější povinnosti. Správce daně si vás takříkajíc víc hlídá,“ popisuje Michal Dvořáček.
Zbavit se cejchu není jednoduché
Zbavit se označení „nespolehlivý plátce“ lze nejdříve po roce od rozhodnutí finančního úřadu. Pokud plátce po dobu dvanácti měsíců neporušil své povinnosti vztahující se k správě DPH, podá si žádost. Pokud je zamítnuta, dostane další šanci opět až za rok.
„Firmy se musejí rozmyslet, zda jim zařazení na černou listinu, které může trvat i měsíce poté, co svá pochybení napraví, stojí za ztrátu reputace a za to, že budou pod větším drobnohledem finančních úředníků,“ varuje poradce.
Jak bezpečně zaplatit nespolehlivému plátci DPH?
Aby se partner nespolehlivého plátce vyhnul ručení a případnému dvojímu zaplacení daně z přidané hodnoty (dodavateli a finančnímu úřadu za nespolehlivého plátce), může využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH a zaplatit daň místo dodavateli přímo na účet správce daně.
Současně s takovou platbou uvede:
- identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,
- daň, na kterou je úhrada určena,
- identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
- den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění (pokud toto neuvede, bude se mít za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně).
V zákoně se dále dočtete, že „částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se převede na osobní daňový účet poskytovatele“.
Pokud ovšem nemáte písemný souhlas dodavatele, může se bohužel stát, že by po vás mohl částku, kterou jste místo jemu odvedli správci daně, vymáhat jako dluh. Více si přečtěte v paragrafu 109 zákona o DPH.
Zdroj informací, úvodní fotografie a podrobnosti naleznete ZDE.
Pokračujte ve čtení dalších článků ekonomického typu v naší kategorii B2B novinky.