Připomeňme, že zatímco daňové přiznání podávají jen podnikatelé, jejichž hrubé příjmy za rok přesáhly 50 tisíc korun, povinnost podat přehledy se týká všech OSVČ nevyužívajících paušální daň bez výjimky.

Na odevzdání přehledů je čas do června či srpna

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je pro OSVČ, které musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky, pondělí 4. května, přehled od vás tedy musí správa sociálního zabezpečení obdržet nejpozději do počátku června.

Také u zdravotního pojištění musíte splnit svou povinnost nejpozději měsíc po deadline pro přiznání daně z příjmu, tedy do 4. června 2026. Pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce či máte ze zákona povinný audit a odevzdáváte přiznání do počátku července, máte teoreticky čas až do 3. srpna.

Přehledy je nutné odevzdat vždy, a to i tehdy, pokud jste podnikali například jen měsíc a nevydělali ani korunu.

„Zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách o datu, dokdy je potřeba přehledy dodat. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek.

Dávejte si pozor na sankce

Pokud svoji povinnost nesplníte včas, budete vyzváni k nápravě. Za pozdní podání přehledu nebo neodevzdání můžete dostat v případě sociálního i zdravotního pojištění pokutu až 50 000 korun.

„Rozhodnutí o neudělení pokuty je plně v kompetenci příslušné instituce a v praxi se tak často neděje. Podnikatelé na to ale nemohou spoléhat,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček.

Poradíme vám, jak pojištění z vašich příjmů vypočítat a jak vyplnit papírový formulář, nejjednodušší cestou je nicméně vyplnění formulářů interaktivních, které za vás odvody vypočítají samy.

Pojistné se vypočítává z takzvaného vyměřovacího základu. Roční vyměřovací základ byl do roku 2023 stanoven na 50 % daňového základu, od roku 2024 jde o 55 %.

Minimální vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní činnost OSVČ se zvýšil z 35 na 40 procent procent průměrné mzdy a pro vedlejší činnost z 10 na 11 procent. Nová vláda chce nicméně ještě letos na jaře vrátit základ na 35 procent a odvody tak snížit.

Co se týče maximálního ročního vyměřovacího základu, tedy maximální částky, ze které lze pojistné počítat, jedná se letos o 2 350 416 Kč (loni 2 234 736 korun). Pokud svým příjmem OSVČ přesáhne tuto hranici, sociální pojištění se mu dále nezvyšuje. Jinými slovy: lidé s ročními hrubými příjmy například ve výši čtyři miliony platí stejné pojistné jako ti, kteří si za rok přijdou na 2 350 000.

Pro úplnost dodejme, že daňovým základem (hrubým příjmem) se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji – ať již skutečnými, nebo paušálními.

Kdo nemusí platit sociální pojištění?

Kromě některých OSVČ, které mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či starobní důchodci. Sociální pojištění neodvádíte ani z nájemného či kapitálových příjmů. Zdravotní pojištění je pak ze zákona povinné pro každého.

U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích. Pokud je váš roční příjem nižší než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy v zemi, nemusíte na sociálním pojištění doplácet nic.

„U zdravotního pojištění je to u vedlejší činnosti následovně: Minima platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou v roce následujícím. Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku),“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Odvody vám samozřejmě pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy.

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musejí být uhrazeny do osmi dnů od odevzdání přehledů. Pokud se v tiskopisu najdou nedostatky, musí OSVČ do osmi dnů podat opravný přehled.

Jestliže podnikatel vyčkává na poslední možný den, tedy 4. května, musí pojistné zaplatit do 11. května 2026. Pokud si ale pospíšíte a přehled podáte například už 13. dubna, pojistné můžete bez sankcí uhradit do následujícího pátku 20. 4.

Jak vyplnit přehledy pro ČSSZ?

Pro podání přehledu OSVČ o příjmech a výdajích pro ČSSZ využijte ePortál ČSSZ, kde najdete interaktivní formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025.

Pokud se chcete vyhnout otravnému vyplňování osobních údajů, klikněte namísto tlačítka „Vyplnit“ na „Přihlaste se“. ČSSZ vás navíc na této stránce upozorňuje následující větou: „Pokud jste se přihlásil/a, údaje registrované o Vaší osobě budou po otevření tiskopisu vyplněny automaticky“. Zde se přihlásíte přes svou podnikatelskou datovou schránku případně pomocí Identity občana.

Vyplnění samotného tiskopisu je poměrně jednoduché, podnikatelé si jen musejí dát pozor na některá úskalí (viz níže). V úvodu nezapomeňte označit, že vyplňujete typ přehledu „řádný“. Políčko „opravný“ zaškrtnete jen v případě, že vás sociálka vyzve, aby opravil případné nesrovnalosti.

Na druhém řádku tiskopisu je pak třeba doplnit variabilní symbol důchodového pojištění. Pozor nejde o vaše rodné číslo. Tento osmimístný kód obdržíte při vaší registraci a hradíte pod ním platby pojistného.

Na úvod ještě doplňte, komu přehledy odevzdáváte. Týká se výhradně vaší místně příslušné Obvodní správy sociálního zabezpečení v místě bydliště.

Kód OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení) je třímístné číselné označení konkrétního pracoviště sociálky. Kódy jsou uvedeny v číselníku okresů na webu ČSSZ.

U kontaktů na jednotlivé pobočky jsou na stránkách ČSSZ uvedena i čísla účtů pro jednotlivé odvody a kontaktní osoby – tedy kontakty na úředníky, na které se můžete obrátit, pokud potřebujete poradit.

Živnostníci si připlatí i v roce 2025. Zálohy na zdravotní i sociální pojištění opět narostly

V tiskopisu následuje oddíl „základní identifikace“. Zde jednoduše vypíšete jméno, příjmení, případně vysokoškolský titul, rodné číslo, bydliště, e-mail a telefon.

Následující částí tiskopisu je oddíl B – Údaje o výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Většina podnikatelů zaškrtne, že vykonávala výhradně činnost hlavní, a v prvním řádku doplní, že se tak dělo v měsících 1 až 12 (tedy celý rok). Pokud jste podnikali je část roku, například jen od dubna do června 2025, označíte samozřejmě pouze zmíněné tři měsíce.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností

• hlavní – pokud podnikáte na plný úvazek respektive je podnikání vaším jediným příjmem z výdělečné činnosti
• vedlejší – podnikání není jediným příjmem, navíc jste zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod apod.

Podrobnosti najdete v paragrafu 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Součástí oddílu je i položka, kde je možné označit měsíce, ve kterých jste měli nárok na výplatu nemocenské případně dlouhodobého ošetřovného.

I v tomto případě platí, že pokud je podnikatel přihlášený k ePortálu, údaj o měsících, v nichž trval nárok na výplatu nemocenské, se mu vyplní automaticky.

Další část tiskopisu (sekce C) se týká jen těch, již měli během roku vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Jaký byl její důvod podle paragrafu 9 odstavec 6 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění vyplníte právě v oddílu C tiskopisu.

V oddílu D pak vypíšete Údaje o daňovém základu OSVČ za rok 2025. Daňový základ je rozdílem mezi příjmy a výdaji, který ideálně opíšete z vašeho daňového přiznání.

Příklad:

Pokud byl daňový základ pana Nováka 200 000 korun a podnikal celý rok (činnost hlavní), vyplní tuto částku do políčka 20 tiskopisu a následně do políčka 25 částku odpovídající 55 procentům zmíněného základu (tedy 110 tisíc).

Vypočtený vyměřovací základ totiž činí od loňského roku 55 procent daňového základu. Stejnou cifru pak vypíše i do políček 27, 28 a 30. Stejný je i vyměřovací základ ze SVČ (políčko 31).

Řádky 21 až 24 zajímají především ty, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jen část roku případně ty, kteří byli v některých měsících i zaměstnáni.

Následuje nejdůležitější položka v řádku číslo 32, tedy pojistné na DP, které tradičně představuje 29,2 procenta vyměřovacího základu. Do tohoto pole tedy OSVČ vyplní 29 200 Kč. Následují řádky 33 (úhrn zaplacených záloh na DP) a 34 (výsledný doplatek či přeplatek).

V tomto případě, pokud jste hradil minimální zálohy, nedoplácíte státu nic. O případném přeplatku, který je možné využít i na úhradu dluhů vůči ČSSZ, vás sociálka bude informovat.

V oddíle F označíte, zda budete v příslušném roce vykonávat činnost hlavní či vedlejší. Nezapomeňte zde také uvést, zda se pro aktuální daňové období dostáváte do režimu paušální daně. Ti, kteří začnou platit paušální daň, už totiž nebudou muset v příštím roce přehledy ani daňové přiznání odevzdávat.

Oddíl G se vás netýká zajímá vás až následující část tiskopisu, kde vyplníte údaje o daňovém přiznání. Sociálka chce v tomto případě vědět, zda máte povinnost přiznání podávat, jestli bylo vyplněno elektronicky či ručně a zda jej podáváte přes daňového poradce od dubna do června 2026.

V oddílu J ještě někteří vyplňují osobní údaje OSVČ, se kterou případně „vykonávali spolupráci“.

V oddílech K a L nezapomeňte v prohlášení potvrdit, že jsou všechny uvedené údaje pravdivé a případné změny ČSSZ ohlásíte. Zbývá už jen váš podpis a datum odevzdání, případně uvedete, zda přikládáte k přehledům přílohy.

V čem se chybuje?

Správa sociálního zabezpečení se každoročně potýká s množstvím formulářů, kde jsou chybně vyplněné měsíce, v nichž se OSVČ netýká minimální vyměřovací základ. „Připomínáme, že do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém jste začali podnikat těsně – třeba i tři dny – před koncem měsíce,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček.

Minimální vyměřovací základ se vás netýká, pokud některá z níže uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Týká se těchto skutečností:

• plátcem pojistného byl i stát
• zaměstnavatelem bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance
• OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění
• OSVČ byla držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P (zdravotní postižení)
• OSVČ dosáhla věku potřeného pro nárok na starobní důchod, ale nesplnila další podmínky pro jeho přiznání
• OSVČ pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Další chybu dělají podnikatelé u přehledu pro ČSSZ při rozdělování měsíců na ty, kdy měli podnikání jako hlavní a kdy jako vedlejší činnost. Často dojde k tomu, že sociálka eviduje jiný počet měsíců, kdy byla vykonávána vedlejší činnost, než podnikatel uvede do přehledu. V podobných případech doporučujeme obrátit se na příslušného úředníka.

OSVČ také často zapomínají, stejně jako u daňového přiznání, přikládat doklady či přílohy, které dokazují, že mají například nárok na výplatu nemocenského, vyplácení mateřské, potvrzení o studiu a podobně.

Pozor! Variabilním symbolem u sociálního pojištění není rodné číslo jako u zdravotního pojištění, ale speciální číslo, které OSVČ obdržela při registraci.

Některé OSVČ se také v přehledu omylem přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, ačkoli nemusejí (jejich příjem z vedlejší činnosti nedosáhl takové částky, aby platili povinně) „Přihlášku ale nelze vzít zpět a OSVČ je pojistné stanoveno a musí jej doplatit,“ varuje ČSSZ na webových stránkách.

Jak vyplnit přehledy pro zdravotní pojišťovnu

U přehledu o výši daňového základu OSVČ zůstaňme u tiskopisu pro VZP, kde je pojištěno nejvíce Čechů. Přehled můžete vyplnit a podat v aplikaci MojeVZP.

V tiskopisu opět na úvod nezapomeňte označit, o jaký typ přehledu se jedná (opět volíte mezi řádným a opravným). Jako číslo pojištěnce se uvádí v drtivé většině rodné číslo, u cizinců číslo přidělené VZP. Číslo je uvedené na průkazu pojištěnce.

Oddíl „Identifikace pojištěnce“ je přehledný a jednoduchý. Už z názvu vyplývá, že není třeba uvádět adresu trvalého bydliště, ale místa, kde jste k zastižení.

Jen připomínáme, že pole Bankovní spojení vyplňujete v případě, že požadujete vrácení přeplatku na váš účet. „Pokud pole nebude vyplněno, formulář se nezpracuje. Přeplatky nižší než 200 korun se nevrací,“ upozorňuje pojišťovna.

V části 2 „Prohlášení pojištěnce“ je opět nutno přesně křížky označit měsíce (nebo vyplnit 1-12 u celoročního podnikání) kdy jste byl OSVČ, případně kdy pro Vás neplatila povinnost hradit zálohy, anebo nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a kdy jste případně byl poplatníkem v paušálním režimu.

Řádky 3 až 51 je třeba vyplnit, nelze je vynechat nebo proškrtnout. Údaje jsou v tomto případě jasné a srozumitelné. Do těchto řádků uvedete opět výši vašeho ročního daňového základu (rozdíl mezi příjmy a výdaji), počet měsíců, kdy jste v roce 2025 podnikali či počet měsícům, kdy jste byli pojištěni u VZP.

Do políček 9 a 14 vyplníte cifry, které odpovídají popisu u jednotlivých políček (například v řádku 9 částku 20 162 korun x počet měsíců opsaný z řádků 6). Tiskopis je opět v tomto ohledu jasný a přehledný. Pokud by vám přesto nebylo vše jasné, využijte počítací formulář (odkaz).

„Způsob zaslání přeplatku musí být vyplněn, pokud klient žádá o vrácení přeplatku. Pokud není vyplněný Typ zálohy, přehled se automaticky nezpracuje,“ upozorňuje ještě VZP. V poslední části opět nezapomeňte na vyplnění data odevzdání a na podpis pojištěnce.

Zdroj informací, úvodní fotografie a podrobnosti naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších článků ekonomického typu ZDE.