Neděle 21. června se stala třetím dnem v řadě, kdy teplota na některém místě v Česku překročila 35 °C. Téměř na celém území pak denní maxima vyšplhala nad tropickou třicítku. Mnoho zaměstnavatelů musí tuto situaci řešit.

Zajištění pitného režimu na pracovišti v horkých dnech už dnes většina podniků vnímá jako automatickou záležitost. Zaměstnavatelé nabízejí svým lidem vychlazenou minerální vodu či jiné nápoje. Kvalitní hydratace zvyšuje pracovní výkon, pozornost a přispívá k celkové spokojenosti zaměstnanců.

„Zaměstnancům se snažíme zpříjemnit tropické dny pravidelnou zásobou nanuků, vychlazených nápojů a čerstvého ovoce. Nově jsme pořídili i přístroj na tvorbu ledu, který lze využít i v kombinaci s kávovarem. Nabízíme i možnost kdykoliv využít sprchový kout pro osvěžení,“ popisuje Josef Jankovský z oděvní společnosti Vuch.

Firma poskytuje svým lidem v horku i neobvyklou možnost ochlazování hadicí ledovou ze studny. „Nabízíme i rozšířený home-office, který si mohou zaměstnanci vybrat během léta čtyřikrát v měsíci,“ doplňuje Jankovský. To vše samo o sobě ale nemusí stačit.

Co musí zaměstnavatelé svým lidem zajistit?

Primárně totiž nejde o úlevy a benefity, ale zákony a předpisy danou povinnost zajistit svým zaměstnancům bezpečné pracovní prostředí. Teploty přes 30 °C na pracovištích nejsou výjimkou – a při extrémním horku platí pro pracoviště přísnější pravidla.

Zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost chránit zdraví svých zaměstnanců a vytvořit podmínky, ve kterých se dá pracovat bezpečně. Co to konkrétně znamená?

Tam, kde to předpisy vyžadují, má firma nebo organizace povinnost zajistit svým lidem takzvané ochranné nápoje (obyčejná pitná voda nestačí), úpravu režimu práce včetně přestávek na odpočinek, v některých případech dokonce odborné posouzení mikroklimatu v místě, kde se pracuje.

„Vyšší teplota, vlhkost, špatné větrání, sálavé teplo, fyzická práce nebo ochranný oděv mohou dohromady vytvořit zátěž, která snižuje pozornost, zvyšuje únavu a v krajních případech ohrožuje zdraví. U některých prací se riziko projeví rychle, například při fyzické námaze ve vyhřáté hale,“ upozorňují zástupci BOZP.cz, která nabízí komplexní služby v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany.

„ U jiných se může hromadit nenápadně, například v přehřáté kanceláři, kde se zhoršuje soustředění, roste chybovost a lidé se cítí dlouhodobě vyčerpaní,“ varuje BOZP.cz.

Kolik stupňů smí být na pracovišti?

Zaměstnanci se často ptají, jaká nejvyšší teplota smí být na pracovišti. Odpověď není jednoznačná. Podle předpisů rozhoduje zejména třída práce, respektive energetický výdej zaměstnance při činnosti, kterou vykonává.

Lehká kancelářská práce zatěžuje organismus logicky méně, než manipulace s břemeny, práce ve skladu, úklid, práce ve výrobě nebo jakákoli jiná namáhává fyzická činnost.

Pro běžná vnitřní pracoviště jsou proto přípustné hodnoty stanoveny podle tříd práce. U práce třídy I, kam typicky patří lehká administrativní práce, se používá rozmezí 20 až 27 °C. U třídy IIa (lehká fyzická činnost vykonávaná převážně vsedě) platí rozmezí 18 až 26 stupňů.

Dosáhne-li teplota na pracovišti (uvnitř budovy) 36 stupňů Celsia, musí zaměstnavatelé bez ohledu na obtížnost vykonávané práce okamžitě zavést speciální režim a poskytnout svým lidem ochranné nápoje.

Výhodou je samozřejmě účinná klimatizace, i ta je ale spojena s určitými riziky. U klimatizovaných kanceláří, velínů, dispečinků nebo jiných pracovišť je vhodné usilovat o stabilní a komfortní prostředí. Příliš nízká teplota, silné proudění studeného vzduchu nebo přílišný rozdíl mezi vnitřním a venkovním prostředím mohou způsobovat další obtíže. Cílem proto podle BOZP.cz není extrémně chladit, ale udržovat vyvážené pracovní prostředí.

„Mikroklimatické podmínky nesouvisejí jen s teplotou. Patří sem i relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu a vliv sálání od okolních ploch, slunce, technologií nebo stavebních konstrukcí. To vše by měl zaměstnavatel hlídat,“ upozorňuje právník Jiří Koukal. Snesitelná vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 30 až 70 procent.

„Zaměstnavatelé musejí pravidelně vyhodnocovat rizika a přijímat příslušná opatření. Zaměstnanci zase dodržují stanovené postupy, používají ochranné prostředky a hlásí potíže,“ doplňuje právník.

Zapojují se i krajské hygienické stanice řešící hygienické limity a kategorizaci prací, případně Inspekce práce, která kontroluje plnění pracovněprávních a BOZP povinností v rozsahu své působnosti.

Co dělat při letních vedrech?

Zaměstnavatel by měl postupovat preventivně. Firmy nejdříve zjišťují, zda vůbec a případně kde riziko vzniká.

Může jít o přehřívající se kancelář, podkroví, výrobní halu, sklad, kuchyň, prádelnu, nebo i venkovní pracoviště. Zástupci firmy by měli posoudit, jaká práce se zde vykonává, jak dlouho a s jakou fyzickou náročností, případně jaká preventivní opatření případně už v daném okamžiku existují.

Vedení firem (nikoli zaměstnanci) zajišťuje účinné větrání, stínění oken, omezení přímého slunečního záření, izolaci horkých povrchů, lokální odsávání, klimatizaci nebo vhodné přesunutí pracovních míst.

Pokud nepomůže prevence, následují nutná organizační opatření. Zaměstnavatelé by měli v případě extrémního horka přesunout fyzicky náročnou práci na chladnější část dne, zkrátit nepřerušenou expozici, zařadit častější přestávky, střídat pracovníky, upravit začátky směn nebo dočasně využít jiné pracoviště s výhodnějšími podmínkami.

U administrativních profesí může být řešením také pružnější pracovní doba nebo home-office (pokud to charakter práce umožňuje). Důležité je samozřejmě informování zaměstnanců.

Zdroj informací, úvodní fotografie a podrobnosti naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších článků ekonomického typu v naší kategorii B2B novinky.