Ženy po rodičovské muže nedoženou

Platová nerovnost v České republice je jen z malé části způsobena výběrem profese. Důležitou roli hraje období péče o děti, které na čas kariéru přeruší a ženy po mateřské (rodičovské) dovolené muže dohánějí jen těžko.

Do hry ale částečně vstupují i přetrvávající předsudky o roli žen ve společnosti, či zastaralé stereotypy o tom, jaká práce je typicky „mužská“ a jaká „ženská“.

„Platový rozdíl (pay gap) mezi ženou, která má děti, a mužem je v průměru dvacet procent na první dítě, třicet procent na druhé a na třetí dokonce 36 procent. Podstatné ale je, že tu propast nepřekonáte až do odchodu do důchodu, proto existují také velké rozdíly ve výši starobních penzí mezi muži a ženami,” připomíná zakladatelka a CEO organizace M.arter Andrea Bohačíková.

Po průběžném pomalém snižování platových rozdílů (pokles dosáhl svého maxima v roce 2021), gender pay gap v tuzemsku opět stoupá. Situace se vrátila do období před pandemií covid-19.

Zatím nepomohla ani flexinovela zákoníku práce, která měla být prvním krokem k modernějšímu a pružnějšímu pracovnímu trhu a měla umožnit ženám využívat flexibilnější pracovní úvazky i během rodičovské dovolené. Důvody, proč neblahý stav trvá, připomíná prezidentka organizace BPWCR, jež se věnuje rovnému odměňování, Eva Primus Kovandová.

„Letošní čísla k GPG jednoznačně ukazují, že naše práce nekončí, spíše naopak. K odstranění problému je třeba spolupráce napříč resorty, firmami, expertními organizacemi i odbornou veřejností, jelikož dlouhodobě podhodnocované obory, genderově nerovný přístup a rigidní systém zapříčiňují, že nejsme jako společnost dostatečně odolní a připravení na výzvy budoucnosti,“ shrnuje Eva Primus Kovandová.

Na stole je nyní další novela zákoníku práce s výraznějšími opatřeními na podporu rovného odměňování mužů a žen, kterou vyžaduje příslušná unijní směrnice. Česko ji ale podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky přijme pouze „v minimalistické variantě“.

„Další bruselské regulace nesmí české firmy dusit. Méně papírování, více výroby,“ říká Juchelka. Podle něj jde o „zbytečnou byrokracii“, protože firmy podmínky, které ze směrnice o rovném odměňování vyplývají, „dávno plní samy“. Pay gap tedy podle Juchelky nestojí za další administrativu. Transpozice příslušné směrnice EU má být i v Česku dokončena už v červnu 2026.

Gender Pay Gap je pro Česko ekonomickou ztrátou

Data Eurostatu ukazují, že největší rozdíly v rámci srovnatelných pracovních pozic jsou dnes v Česku v managementu a ve specializovaných profesích, tedy tam, kde firmy soutěží o výkon i inovace. Český gender pay gap patří tradičně k nejvyšším v EU a znamená pro zemi permanentní ekonomickou ztrátu.

Podle provedených analýz jeho odstraňování naopak zvyšuje produktivitu i výběr daní. Klíč k rychlejšímu posunu leží podle BPWCR v řízení talentů. Důležitá jsou férová pravidla, transparentní mzdová pásma, objektivní hodnocení práce stejné hodnoty a adresná podpora návratů do zaměstnání po rodičovské, a to zejména v oborech s největšími rozdíly.

„Pokud bychom využili jen potenciál žen, které nepracují, ale mají o práci zájem, může do roku 2030 vzrůst český HDP – podle poradenské studie společnosti McKinsey – až o půl bilionu korun. Česku chybí pracovní síla a mnohé ženy na mateřské/rodičovské jsou vyloučeny z trhu práce. Pokud by se vrátily, budou odvádět více peněz na daních, vytvářet hodnotu a stát ušetří na jejich podpoře,” shrnuje Andrea Bohačíková.

„Nová pravidla EU přitom jasně říkají: nevysvětlený gender pay gap pro firmu či organizaci znamená povinný plán nápravy do šesti měsíců. Jako odborný partner Equal Pay Day 2026 (konference se koná 26. 3. v Praze) chceme na konkrétních příkladech ukázat, že ´férová odměna´ je současně compliance i byznysovou výhodou,“ doplňuje Jana Boštíková ze společnosti Forvis Mazars.

Paradoxem je, že v Česku častěji dosahují na vysokoškolské vzdělání ženy. To ale neznamená, že dosáhnou na stejné odměny jako muži. Právě vysokoškolačky jsou oproti stejně vzdělaným mužům v ČR odměňovány nejhůře.