Podle guvernéra ČNB Aleše Michla přispívá k růstu množství peněz v ekonomice „zrychlující úvěrová aktivita i dluhové financování vyšších veřejných výdajů“.

Michl: Nebudeme od vlády přijímat žádné příkazy

Dalšími proinflačními faktory jsou podle guvernéra napjatý trh práce, rychlý růst mezd, vyšší spotřeba domácností a zdražování nemovitostí. Upozornil také na ceny služeb, které tvoří významnou část jádrové inflace. „Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž dvouprocentního inflačního cíle,“ doplňuje Michl.

„Pokud nás někdo kritizuje za výši hypoték a úvěrů, kdy hlavně na sazbě vydělávají komerční banky, tak nám se to nelíbí. Doufejme, že ČNB ke zvýšení nepřistoupí, protože by tím zásadně poškodila životy všech spoluobčanů, podnikatelů a celé ekonomiky,“ řekl Babiš ještě před rozhodnutím bankovní rady.

ČNB nezvýšila jen základní repo sazbu, ale také další sazby. Diskontní sazba narostla na 2,75 a lombardní na 4,75 procenta.

Michl zdůraznil, že bankovní rada rozhoduje nezávisle a při nastavování měnové politiky se neřídí požadavky politiků. Nebude prý přijímat od premiéra žádné příkazy. „Nenecháme se nikým ovlivňovat. Jsme tu pro budoucnost země, nehodlám se s nikým přes média dohadovat,“ dodává Michl.

První změna sazeb od května 2025

Základní sazba se změnila poprvé od května roku 2025. Od roku 2021 rychle narůstala a postupně se vyšplhala z 0,75 až na 7 procent (v době dvouciferné inflace na konci roku 2022). Pak byla postupně snížena na 3,5 procenta.

„Červnové rozhodnutí ČNB bylo na trhu většinově, byť nikoliv zcela jednomyslně, očekáváno a tržní reakce je tak spíše omezená, když kurz české koruny vůči euru posílil jen o nízké jednotky haléřů,“ připomíná ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Podle ekonoma má rozhodnutí ČNB tři roviny. „Zaprvé není inflační situace stále zcela klidná, když jádrová inflace zůstává poblíž tří procent a nezdá se, že by jevila tendence k uklidňování. Zadruhé se ke stejnému zásahu nedávno odhodlala Evropská centrální banka. A zatřetí se jedná o signál směrem k trhu, že je ČNB připravena a ochotna jednat,“ doplňuje Hradil.

Také podle analytika společnosti XTB Pavla Peterky jsou vysoká jádrová inflace a svižný růst mezd silným argumentem pro zvyšování úrokových sazeb už v letošním roce.

Jádrová inflace zůstává na zvýšené úrovni, což signalizuje přetrvávající poptávkové tlaky navzdory vývoji v tuzemské a globální ekonomice. „Pokles cen ropy a blížící se příměří v Íránu nepřesvědčily většinu bankovní rady k podržení stability,“ komentuje ekonom.  Podle Peterky bude další vývoj české inflace volatilní a bude záviset na mnoha faktorech.

„Uvidíme růst i pokles meziroční míry inflace v jednotlivých měsících do konce roku. Dále musíme počítat s postupným propisem vyšších cen energií v posledních měsících do nákladů firem a tedy i cen v průběhu roku 2026 a 2027,“ domnívá se analytik. Proinflačně podle jeho slov dále působí sektor služeb. Inflaci naopak tlumí vývoj v oblasti potravin.

Blížící se příměří v Íránu srazilo ceny ropy dolů, což by mělo působit v dalších měsících dezinflačně. „Problémem ale zůstává nepředvídatelnost vývoje jednání a dodržení domluvených podmínek příměří. Může tak dojít k obratu a posílení inflačních tlaků, což si může vyžádat růst sazeb,“ dodává analytik.

Ekonom: Komunikace ČNB naznačovala, že chce problémy ´vysedět´

„Centrální bankéři vysílají signál, že jsou připraveni bojovat s inflačními riziky, ačkoli jejich předchozí komunikace do minulého týdne spíše značila snahu negativní nabídkový šok plynoucí z války na Blízkém východě vysedět,“ glosuje Martin Kron, analytik Raiffeisen Bank a připomíná, že je rozhodnutí v rozporu s přáním vlády.

Analytik CitFin Miroslav Novák si nemyslí, že bude ČNB dále utahovat šrouby, jde podle něj spíše o ojedinělý preventivní krok. Mírné zvýšení sazeb ve druhé polovině roku 2026 přesto nevylučuje.

„Argumentů pro zvýšení sazeb lze najít hned několik. Vysoké ceny energetických komodit v návaznosti na blízkovýchodní konflikt členové bankovní rady zmiňovaly jako riziko přesunu inflačních tlaků i do dalších cenových okruhů. Na začátku letošního roku také razantně zrychlil růst mezd, což je statistika, na kterou ČNB hodně dá,“ shrnuje Novák.

Centrální banka sice podle něj nemusí postupovat automaticky tak jako Evropská centrální banka, která ke zvýšení sazeb přistoupila rovněž, „vyšší sazby v eurozóně ale vliv na rozhodování bankovní rady samozřejmě mají“.

Podle Nováka ale existují i argumenty, které podporují zachování stability sazeb. „V návaznosti na čerstvou dohodu mezi Íránem a USA ceny ropy i zemního plynu výrazně poklesly, což aktuálně snižuje i sekundární inflační rizika pro druhou polovinu roku. Samozřejmě za předpokladu, že pokles cen energetických komodit bude trvalý.“

Květnová inflace mezi průmyslovými a zemědělskými výrobci navíc byla o dost nižší, než trhy očekávaly. „Pokud jde o mzdy na začátku letošního roku, tak sice platí, že ty rostly opravdu rychle, ale část jejich růstu byla dána i statistickým efektem, když Český statistický úřad revidoval růst platů z loňského roku. Dalším argumentem proti vyšším sazbám je zpomalení spotřebitelské inflace v květnu na 2,1 procenta,“ doplňuje Novák.

Nejpravděpodobnějším scénářem je podle jeho slov to, že se na nadcházejících zasedáních bankovní rady ve druhé polovině letošního roku sazby zvyšovat nebudou.

Ekonom Lukáš Kovanda i myslí, že je krok ČNB důležitým signálem: Banka se nechce řídit jen aktuální cenou ropy ani politickými výzvami, ale především domácími inflačními tlaky.

Kovanda připomíná i vliv nedávného zasedání Americké centrální banky. FED sice sazby ponechal beze změny, ale její nový výhled vyzněl zřetelně více jestřábím způsobem. To zužuje prostor malým otevřeným ekonomikám, jako je Česko, aby působily jako přílišné holubice, komentuje Kovanda.

„´Jestřábí Fed´ může podporovat dolar, dolarové výnosy a tím i cenu dovážených komodit. Pro ČNB je proto zvýšení sazeb také pojistkou proti oslabení koruny a proti návratu dovozní inflace,“ domnívá se ekonom.

„Domácí část příběhu je však podstatnější. ČNB se dívá hlavně na služby, mzdy, trh práce, ceny nemovitostí a jádrovou inflaci. Právě zde zůstává riziko, že i při nízké celkové inflaci není cenová stabilita plně zajištěna. Levnější benzin může dočasně vylepšit inflační obrázek, ale neřeší drahé služby, mzdové tlaky ani strukturální napětí na trhu bydlení,“ uzavírá Kovanda.

Zdroj informací, úvodní fotografie a další podrobnosti naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších článků ekonomického typu ZDE.